Před podáním žaloby je třeba nájemci zaslat předžalobní výzvu, ve které je třeba žalovaného vyzvat k vyklizení, respektive odevzdání bytu. Předžalobní výzvu je třeba zaslat nájemci nejméně 7 dnů před podáním žaloby, a to na adresu uvedenou v nájemní smlouvě, případně poslední známou adresu nájemce. Pokud tak neučiníme, soud nám ani v případě vítězství nepřizná náhradu nákladů řízení. 

Pokud už během trvání nájmu vyvstala potřeba vypracovat znalecký posudek, je možné už před podáním žaloby zadat znalci úkol vypracovat znalecký posudek. 

Před i během řízení je možné uzavřít smír, který soud schválí usnesením, které má účinky jako rozsudek vydaný na konci řízení. Je tedy možné na jeho podkladě provést výkon rozhodnutí.
 

Podání žaloby

Žaloba musí obsahovat základní náležitosti: 

1. označení žalobce a žalovaného (jméno a příjmení, adresu, případně i rodné či identifikační číslo, to však není nutné), 

2. vylíčení rozhodujících skutečností, tedy že došlo k uzavření nájemní smlouvy, označení bytu či domu, který je pronajímán (k označení bytu či domu viz níže bod d), a následně že došlo k zániku nájmu (např. uplynula doba nájmu uzavřeného na dobu určitou nebo došlo k podání výpovědi), 

3. označení důkazů k prokázání uvedených skutečností (např. nájemní smlouva, výpověď), 

4. čeho se domáhám (petit), tedy vyklizení konkrétního bytu či domu, a to do 15 dnů ode dne právní moci rozsudku

V případě, že žaloba neobsahuje všechny náležitosti, soud k jejich opravě či doplnění musí vyzvat, respektive poučit o doplnění na jednání, a to konkrétně (např. chybí označení žalovaného nebo nebyly uvedeny všechny rozhodné skutečnosti). 
 

Následný postup soudu a možné návrhy účastníků 

Soud vyměří soudní poplatek a vyzve k jeho zaplacení, a to ve lhůtě stanovené ve výzvě v délce nejméně 15 dnů. V případě nezaplacení soudního poplatku soud řízení zastaví. 

Soud následně zkontroluje splnění procesních podmínek a připraví jednání. Je možné navrhnout, aby soud rozhodl i bez nařízení jednání, soud tak učiní, pokud s tím souhlasí i žalovaný nebo pokud se žalovaný na výzvu soudu nevyjádří. 

Během řízení soud komunikuje s účastníky zejména písemně; písemnosti musí být doručeny zákonným postupem. Adresu pro doručování je možné si zvolit a soudu sdělit. Pokud disponuji datovou schránkou, kterou nemám zřízenou k výkonu jiné činnosti (např. podnikání), bude soud doručovat do datové schránky. Pokud adresu pro doručování nesdělím, bude soud doručovat na adresu trvalého pobytu. Tuto adresu si můžu zjistit i z registru obyvatel, konkrétní postup a náležitosti jsou uvedeny na této stránce. 

Pokud se během kterékoliv fáze domnívám, že v řízení dochází k průtahům, můžu podat návrh soudu, aby určil lhůtu pro provedení procesního úkonu. Takovým úkonem může být např. doručení předvolání nebo nařízení jednání. V návrhu je třeba uvést, o jakou věc a jaký konkrétní procesní úkon se jedná, v čem jsou spatřovány průtahy v řízení a čeho se domáhám. 

Jednání je možné také vést distančně prostřednictvím videokonferenčního zařízení, jehož provedení je možné navrhnout. 

Při jednání po přednesu žaloby a vyjádření žalovaného k žalobě soud uvede, která tvrzení účastníků lze považovat za shodná (tj. mezi účastníky nesporná) a která tvrzení zůstala sporná a o kterých tak povede dokazování. Spolu s tím soud uvede, které z dosud navržených důkazů budou provedeny. 

Až do konce prvního jednání je možné doplňovat skutečnosti a důkazy, následně je možné skutečnosti a důkazy uvádět velmi omezeně (např. k vyvrácení skutečností a důkazů uvedených žalovaným). 

V případě, že nájemce podá žalobu na neoprávněnost výpovědi, musí soud řízení o vyklizení přerušit, a to do doby právní moci rozhodnutí o této žalobě. 

Proti rozhodnutí o vyklizení je možné se odvolat; odvolání je třeba podat u soudu, který o vyklizení rozhodl, dále je třeba označit rozhodnutí, proti kterému se odvolání podává a jaké konkrétní výroky rozhodnutí se napadají, v čem je spatřována nesprávnost tohoto rozhodnutí nebo postupu soudu (např. soud nezohlednil tvrzené skutečnosti nebo neprovedl některý z navržených důkazů, případně špatně zhodnotil provedené důkazy) a čeho se domáhám (např. změna rozhodnutí nebo zrušení rozhodnutí a vrácení věci). 
 

Výkon rozhodnutí/exekuce 

Výkon rozhodnutí i exekuce vyklizením jsou zahajovány na základě návrhu oprávněného, tedy toho, jehož nemovitost má být podle exekučního titulu vyklizena. 

Ve výkonu rozhodnutí vyklizením lze vymáhat i náklady řízení. Navrhuje-li oprávněný výkon rozhodnutí též pro náklady, které mu byly rozhodnutím (exekučním titulem) přiznány, jakož i pro náklady výkonu rozhodnutí, uvede v návrhu na výkon rozhodnutí, jakým způsobem má být jeho pohledávka na nákladech uspokojena. 

V exekuci vyklizením se vymáhají i náklady exekuce, případně náklady oprávněného. Náklady exekuce a náklady oprávněného vymůže exekutor na základě příkazu k úhradě nákladů exekuce, a to některým ze způsobů určených v exekučním příkazu k provedení exekuce ukládající zaplacení peněžité částky. V exekučním řízení tedy oprávněný nenavrhuje způsob, jakým náklady budou vymoženy. 

V řízení o výkonu rozhodnutí soud nejprve rozhoduje o nařízení výkonu rozhodnutí (usnesením, proti kterému je možno podat odvolání ze zákonem stanovených důvodů), a po právní moci tohoto rozhodnutí výkon rozhodnutí provede.  

I v exekučním řádu je pro exekuční řízení upraven okamžik, který odpovídá právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí. 

V exekučním řízení soudní exekutor poté, co mu bylo uděleno pověření, vydá vyrozumění o zahájení exekuce a výzvu ke splnění vymáhané povinnosti, ve které stanoví lhůtu 30 dnů k vyklizení nemovité věci a jejímu odevzdání oprávněnému a k úhradě zálohy na snížené náklady exekuce a k úhradě nákladů oprávněného, případně k úhradě dalších částek, které jsou určeny v exekučním titulu. Dále soudní exekutor vydá exekuční příkaz k provedení exekuce vyklizením, proti němuž není odvolání přípustné; v exekučním řízení je základním prostředkem, jímž lze uplatňovat procesní obranu, návrh na zastavení exekuce.   

Výkon rozhodnutí (exekuce) se provede tak, že soud (soudní exekutor) stanoví termín vyklizení a vyrozumí povinného i oprávněného nejméně 15 dnů předem o tom, kdy bude vyklizení provedeno. 

Dále soud (soudní exekutor) učiní opatření, aby z vyklizovaného objektu byly odstraněny věci patřící povinnému a příslušníkům jeho domácnosti, případně další věci, a z objektu byli vykázání povinný a všichni, kdo se tam zdržují na základě práva povinného. 

Pokud jde o věci, které byly odstraněny z vyklizovaného objektu, tyto věci se odevzdají povinnému nebo zletilému příslušníku jeho domácnosti; není-li možno postupovat podle bodu 1, věci se sepíší a dají se na náklady povinného do úschovy obci nebo jinému schovateli (není-li možno dát věci do úschovy, výkon rozhodnutí nelze provést); do úschovy se nedávají věci, které jsou zjevně bezcenné - v takovém případě soud (soudní exekutor) věci odevzdá povinnému, pokud to není možné, nařídí jejich zničení, o němž vyrozumí povinného 5 dnů předem. 

Pokud si povinný věci u schovatele nevyzvedne do 6 měsíců ode dne, kdy byly uschovány, budou prodány na návrh schovatele, případně je soud (soudní exekutor) nabídne schovateli na úhradu nákladů úschovy. Náklady úschovy, které nebudou uhrazeny z výtěžku prodeje nebo převzatými věcmi, je povinen nahradit schovateli povinný. 

Je-li oprávněný vyklizení přítomen, předá soud (soudní exekutor) oprávněnému nemovitou věc včetně všech k ní příslušejících klíčů oproti podpisu v protokolu, pokud není dohodnuto jinak. Není-li oprávněný vyklizení přítomen, soud (soudní exekutor) se postará o výměnu zámků a řádné uzamčení nemovité věci, pokud není dohodnuto jinak. Klíče od nemovité věci budou oprávněnému předány v jiný termín oproti podpisu v protokolu.  

Povinný, proti němuž je veden výkon rozhodnutí (exekuce) vyklizením, však může být nemajetný. Pro tento případ je jak soudu, tak soudnímu exekutorovi dána možnost za podmínek stanovených zákonem uložit oprávněnému povinnost složit zálohu na náklady provedení výkonu rozhodnutí (na náklady exekuce). 

Z exekutorského tarifu plyne, že v případě exekuce ukládající jinou povinnost než zaplacení peněžité částky nesmí záloha na náklady exekuce přesáhnout 50 % odměny stanovené pro takovou exekuci v § 7 až 10 tarifu (u vyklizení činí odměna 10 000 Kč za každou vyklizenou nemovitost, stavbu, byt nebo místnost) anebo paušální částku náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 1 (3 500 Kč), případně odhad účelně vynaložených hotových výdajů, je-li vyšší než paušální částka podle § 13 odst. 1. 

Nesložení zálohy má za následek zastavení výkonu rozhodnutí (exekuce). 

Občanský soudní řád rovněž upravuje výkon rozhodnutí vyklizením v případě, že je nutno zajistit určený způsob náhrady za ztrátu práva. V tomto případě soud nařídí výkon rozhodnutí jen tehdy, jestliže je prokázáno, že povinnému je zajištěn takový způsob náhrady, jaký byl určen ve vykonávaném rozhodnutí. Zajištění určeného způsobu náhrady pro povinného je povinen prokázat oprávněný. 

Bylo-li soudem přiznáno povinnému náhradní bydlení, odstraněné věci se přestěhují do zajištěného náhradního obydlí. Nezačne-li povinný náhradní obydlí bez vážného důvodu do 6 měsíců od uložení užívat, práva povinného k náhradnímu obydlí uplynutím této lhůty zanikají. 

Zjistí-li soud po nařízení výkonu rozhodnutí, popřípadě až při jeho provádění, že pro povinného ve skutečnosti nebylo náhradní obydlí zajištěno, výkon rozhodnutí zastaví. 

Výkon rozhodnutí vyklizením je upraven v § 340 a násl. občanského soudního řádu. Přiměřeně se tato ustanovení použijí i v exekuci vyklizením. Postupu při exekuci vyklizením se týká i Stanovisko Ministerstva spravedlnosti k provedení exekuce vyklizením bez náhrady.