12. 2. 2024
Metropolitní regiony v OECD měly v průměru o 32 % vyšší HDP na obyvatele než ostatní regiony. Rozdíl mezi velkými metropolitními regiony a ostatními regiony tvoří největší podíl regionální příjmové nerovnosti ve většině zemí s velkými metropolitními regiony.
Úspěšná města stále rostou a přitahují kvalifikované pracovníky.
Přestože největší metropolitní regiony těží z výraznějšího růstu a rozvoje než ostatní regiony, čelí v souvislosti se svým úspěchem velkým problémům, mimo jiné v oblasti dostupnosti bydlení, dopravní zátěže, ale také nerovnosti uvnitř regionu. To zdůrazňuje nejen nezbytnost snižovat rozdíly mezi nejúspěšnějšími a nejméně úspěšnými regiony, ale také relevantnost tvorby cílených územních politik uvnitř velkých metropolitních oblastí.
Jiné oblasti se potýkají se stárnutím a úbytkem obyvatelstva.
Odlehlé regiony a funkční městské oblasti se zmenšují, takový trend vede k podkopávání potenciálu vzniku místních veřejných příjmů, a zároveň se s tím zvyšují náklady na udržení dostupnosti veřejných služeb a infrastruktury, vytváří se mnoho dalších problémů, jejichž řešení může být značně nákladné.
Mezery v dostupnosti služeb podrývají produktivitu a vytvářejí začarovaný kruh stagnace a úpadku.
Mnohé oblasti zaostávají nejen v příjmu, ale i v přístupu k veřejným službám a infrastruktuře. Obyvatelé ve venkovských oblastech mívají problém s přístupem ke kvalitnímu vzdělání a odborné přípravě. Zlepšení kvality škol a investice do dopravní infrastruktury, zejména veřejné dopravy, jsou klíčovými faktory pro prolomení cyklu stagnace v této oblasti. Ve 26 zemích OECD existují přetrvávající rozdíly i v rámci digitální infrastruktury, které brání plnému využití telemedicíny a možností práce z domova, skutečnosti sloužící jako kompenzace pro nouzi pracovních míst a služeb v daném místě.
Politika přístupu založeného na místě musí být široce položená pro zajištění podpory růstu jak produktivity, tak i zaměstnanosti. Investice do kvalifikačních, digitálních, infrastrukturních a komunikačních nedostatků, jakož i do přístupu k financím, rozvoje znalostních a inovačních sítí, kvality veřejných služeb a místní správy mohou zvýšit atraktivitu všech regionů, podpořit příliv přímých zahraničních investic a podniky v investování, vývozu, inovacích a rozšiřování.
Posilování odolnosti všech regionů vůči výzvám a přizpůsobení se megatrendům
Určitá míra regionálních nerovností je přirozená a nevyhnutelná. Nicméně dlouhodobá geografie nerovností se hluboce zakořeňuje a její význam, náklady se stávají s průběhem času nepřehlédnutelnými.
Nedávné globální krize a naléhavost přizpůsobení se megatrendům zvýšily potřebu vytváření pružnějších a flexibilnějších politických rámců. Přizpůsobením fiskálních systémů a struktur správy a rozvojem prognostických kapacit na národní a regionální úrovni, lze lépe zajistit budoucnost politiky regionálního rozvoje. Tři výhledové scénáře pro rok 2045 jsou uvedené v kapitole 4, zkoumají různé budoucnosti regionů a jejich politik.
Politický plán pro řešení regionálních nerovností v současnosti i v budoucnosti
Regional Outlook 2023 představuje návrh politického plánu zaměřeného na povzbuzení růstu zaostávajících a stagnujících regionů, přičemž zároveň zachovává prosperitu v nejvíce dynamických oblastech. K naplnění cíle je vyžadováno několika koordinovaných opatření založených na Doporučení OECD o politice regionálního rozvoje (odkaz):
- Zajištění přístupu ke klíčovým veřejným službám a infrastruktuře;
- Zvýšení produktivity a konkurenceschopnosti;
- Nabídka vhodných dovedností a pracovních příležitostí na regionálním pracovním trhu;
- Zlepšení kvality systémů víceúrovňové správy;
- Posílení kapacit na národní a regionální úrovni.
Regional Outlook 2023 k dispozici online čtení ZDE