28. 4. 2022
Obce jsou pro fungování a rozvoj státu nesmírně důležité. Zajišťují blaho svých obyvatel, místní správu a rozvoj svého územního samosprávného celku, nově také pomáhají plnit Cíle udržitelného rozvoje, výčet všech jejich aktivit by byl skutečně dlouhý. Je pravdou, že obce svými investičními aktivitami mohou přispět k hospodářskému rozvoji nikoli pouze svého území, ale celé České republiky. Ovšem, nyní je kladen stále větší důraz také na jiné nežli ekonomické ukazatele a na bedrech starostů a primátorů leží potřeba zajištění všeobecného blaha, spokojenosti a bezpečí občanů – souhrnně označeno, jako zvyšování kvality života obyvatel. Protože bohaté kulturní vyžití, různorodou spolkovou činnost a pospolitost komunit, krásnou okolní přírodu, čistý vzduch a čiré řeky nelze penězi zcela zajistit, nebo snad ano?
Co všechno zajistí obce penězi?
Obce obhospodařují své vlastní rozpočty. V souhrnu nejvíce peněz v minulém roce investovaly do dopravy (cca 65 mld. Kč) nebo vzdělávání a školských služeb (cca 57 mld. Kč), prostřední příčky pořadí výdajů obsadilo odvětví ochrany životního prostředí (cca 27 mld. Kč). Nejméně peněz poté obce vynakládají na bezpečnost (cca 8 mld. Kč). Celkové výdaje obcí v loňském roce dosahovaly téměř 360 mld. Kč.[1] Nechceme v detailu přezkoumávat hospodaření obcí v ČR, ale spíše se úzce zaměřit na to, co o investičních prioritách obcí vypovídají data Informačního systému projektových záměrů (ISPZ), který Ministerstvo pro místní rozvoj spustilo v loňském roce (více informací o ISPZ zde). Jedná se o největší databázi projektových záměrů. Pro představu; nyní obsahuje téměř 24 tisíc projektových záměrů z celé ČR za celkových 1,7 bilionu Kč. A to není – vzhledem k financím, které mají obce k dispozici – zrovna málo.
Fungování ISPZ a nedostatky
Projektová příprava, ideálně vycházející z dobrého strategického plánování, je jedním z důležitých kroků k rozvoji každé obce. Je proto žádoucí, aby se projekty, jejichž realizace je ve vztahu k území skutečně potřebná (nikoli jen nebo především reagující na vyhlášené dotační tituly krajů či státu), připravovaly kvalitně, svědomitě, a především s rozumem při dodržení 3E.[2] Obec své záměry může zanést do veřejné databáze (jež představuje právě ISPZ) zejména proto, aby dala na vědomí, že tento záměr hodlá realizovat – obcím, krajům, státu, ale např. i potenciálním dalším investorům, kteří mohou na projektu participovat třeba formou PPP (public private partnership). Jak transparentní a užitečné, že?
Kamenem úrazu je množství vyplněných projektových záměrů v jednotlivých krajích, jejich úplnost a aktuálnost. Ačkoliv některé kraje k vyplnění přistupují velmi zodpovědně (viz tabulka č. 1 a č. 2), stále jsou zde tací, kteří databázi neplní, nebo plní, ale nedostatečně. Přitom cílem tohoto systému je propojit národní úroveň s tou lokální a pomoci s financováním strategických investic v území, nebo například poukázat na nedostatečné vyčlenění prostředků ze strany státu či krajů pro dané odvětví.
Tabulka č. 1: Počet obcí z celkového počtu obcí v kraji, které vyplnily ISPZ (vlastní zpracování)
Tabulka č. 2: Počet projektových záměrů vložených do ISPZ dle kraje a celkové náklady (vlastní zpracování)
*Tento sběr byl učiněn v 1. čtvrtině roku 2022, data se mohou mírně lišit. Celkový počet projektových záměrů je sečten dle vyplněného údaje kategorie kraje. Projektů je zde tedy o něco méně, než obsahuje ISPZ celkově.
Naplňují projektové záměry v ISPZ Cíle udržitelného rozvoje?
Jak již jsme zmínili výše, důležitým ukazatelem pro hodnocení, kde se lidem dobře žije, nemusí být vždy jen hrubý domácí produkt (HDP). Spousta firem (větší firmy povinně) již zpracovává tzv. nefinanční report (někdy známý jako CSR zpráva nebo ESG report apod.), který je zásadní pro banky a investory. Ti se na základě těchto zpráv o udržitelnosti dané společnosti rozhodují, zdali do ní své investice vloží či nikoli. Štěstí přeje připraveným a je zřejmé, že nejen ze strany Evropské komise se bude tlak na odpovědnost firem a veřejných subjektů zvyšovat. Stát by neměl v tomto přístupu zůstat pozadu.
Pokusili jsme se pilotně projektové záměry z ISPZ provázat s Cíli udržitelného rozvoje OSN (více o Sustainable Development Goals, SDGs zde) tak, abychom mohli zjistit, jak a na co jsou připravované veřejné investice v ISPZ zaměřené. Vytvořili jsme převodník, který dle zadané tematické kategorie propojuje projektový záměr s konkrétním Cílem. Rozdíly ve financování dle jednotlivých Cílů jsou značné (Tabulka č. 3). Z důvodu neúplnosti informací o projektových záměrech byla zanalyzováno cca 80 % projektových záměrů ISPZ. Například nejvíce projektových záměrů v oblasti energetiky (SDG 7) je plánováno v Olomouckém kraji, v oblasti vzdělávání (SDG 4) v kraji Libereckém. Dále můžeme s jistotou říci, že nejvíce projektových záměrů je zaměřeno na udržitelná města a obce (SDG 11), který úzce souvisí s kulturním dědictvím, dostupností služeb, bydlením, dopravou atd. Celkem je na tento cíl zaměřeno až 10,5 tis. projektových záměrů za celkových 721 mld. Kč (tabulka č. 4). Další kategorií, kde je předpoklad vysokých investic, je oblast kanalizace a pitné vody (SDG 6), kde jsou projekty za cca 180 mld. Kč. Oproti tomu na Cíle zaměřené na ukončení chudoby a posílení partnerství (SDG 1 a 17) se nezaměřuje žádný z projektových záměrů. Velmi nás zarazil také fakt, že Cíl život na souši (SDG 15) je taktéž opomíjen, obce zde mají pouze 97 projektových záměrů za celkových 700 mil. Kč. Přitom na stav krajiny či extravilán svého území mohou mít obce značný vliv. Dalšími zanedbanými tématy jsou např. Cíl budování silných a transparentních institucí (SDG 16), Cíl zaměřený na snižování nerovností ve společnosti (SDG 10) či na odpadové hospodářství (SDG 12).
Tabulka č. 3: Celkový počet projektových záměrů v ISPZ dle daného SDG a kraje (vlastní zpracování)
*Barevná škála ukazuje nejvíce projektů za daný SDG (tzn. nejtmavší tyrkysová buňka označuje nejvyšší počet projektových záměrů ve sloupci za dané SDG, resp. v případě posledního řádku Cíl s nejvyšším počtem projektových záměrů).
Tabulka č. 4: Náklady spojené s realizací projektu dle projektového záměru vloženého do ISPZ dle jednotlivých Cílů udržitelného rozvoje (vlastní zpracování)
*Analyzována jsou pouze data, která splňovala kritéria správnosti vloženého projektového záměru.
Závěrem
Databáze a již nasbírané projektové záměry se musí nadále zpřesňovat, aktualizovat a doplňovat dalšími daty. K tomu je pro nás velmi důležitá spolupráce s krajskými sekretariáty regionálních stálých konferencí, které mají správu dat za daný kraj ve své gesci, a rovněž zapojení územních partnerů. Ministerstvo pro místní rozvoj společně s dalšími resorty tuto databází již využívá a postupně se dále vylepšuje. V další podobné analýze, kterou brzy zpracujeme, se budeme zabývat oblastmi, pro něž nepřišlo dostatek projektů. Propojování projektových záměrů s Cíli udržitelného rozvoje bychom rádi využili i v rámci benchmarkingu projektové připravenosti samotných krajů. Věříme, že ISPZ by mohlo posloužit státu pro ex-ante posouzení zaměření udržitelných či neudržitelných financí, a tedy napomoci s monitoringem financování udržitelnosti na úrovni státu. V současné době je téma udržitelných financí velmi důležité i z pohledu schopnosti ČR čerpat z fondů EU. Nemít připravené kvalitní a udržitelné projektové záměry může mít zásadní dopad na čerpání podpory z fondů EU a investiční aktivity veřejné správy, ale i soukromého sektoru.