Hlavním tématem Národní stálé konference byla příprava příštího programového období
První zasedání Národní stálá konference roku 2020 se konalo v prostorách benediktinského kláštera v Broumově. Hlavním tématem byla příprava nového programového období 2021˗2027, a to s důrazem na územní dimenzi.
Konference se zúčastnilo více než sto hostů, zejména zástupců ministerstev a územních partnerů. Stěžejním tématem byla příprava nového programového období, které se odvíjí od schválení Víceletého finančního rámce. Novinkou bude v příštím období Fond pro spravedlivou transformaci, který je součástí tzv. Evropského zeleného údělu a pomůže regionům zmírnit socioekonomické dopady přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku. I v novém období bude kladen důraz na územní dimenzi na základě vládou schválené Strategie regionálního rozvoje ČR 2021+ (dále jen SRR 21+) a dále budou podporovány integrované nástroje ITI a CLLD.
Mezi další projednávaná témata patřila aktuální verze Akčního plánu Strategie regionálního rozvoje ČR 2021˗2022 (dále jen AP SRR 21-22). Jedná se o hlavní nástroj pro naplňování SRR 21+, která byla v listopadu 2019 schválena vládou. Akční plán obsahuje konkrétní aktivity napříč stěžejními tématy regionálního rozvoje a zahrnuje tak témata ekonomická, sociální i environmentální.
26. 2. 2020 se uskutečnilo jednání v rámci komor: Regionální, urbánní a CLLD.
V rámci komory Regionální byly shrnuty aktuality z oblasti území. Jednalo se o témata ze SRR 21+), vymezení území metropolí a aglomerací, typologie HSOÚ, které se promítají do Akčního plánu SRR 21+ (dále jen AP SRR). Byl představen Fond spravedlivé transformace a návaznost na Uhelnou komisi ČR. Důležitou oblastí pro vyjednávání tohoto fondu je nezbytnost minimalizovat dopady na finanční alokaci určenou pro kohezní politiku. Projednávala se aktualizace Strategického rámce RE:START. Bylo reagováno na usnesení Regionálních stálých konferencí (dále jen RSK), která byla přijata od září 2019 do února 2020. Další body jednání se zabývaly budoucí rolí RSK, Regionálními akčními plány po roce 2020, podnikatelskými a nepodnikatelskými brownfieldy, územní dimenzí v operačních programech a regionálně specifickými aktivitami AP SRR 21-22.
Hlavní závěry z komory urbánní (ITI a IPRÚ) se týkaly způsobu financování přípravy podpory a zpracování strategií měst dnešních IPRÚ. Finanční alokace pro budoucí nástroj ITI není za současných okolností možné stanovit vzhledem k dosavadnímu neschválení Víceletého finančního rámce a novému Fondu spravedlivé transformace. Ministerstvo pro místní rozvoj dokončí vymezení území pro budoucí ITI pro 12 ze 13 vymezovaných aglomerací v nejbližších dnech. Vymezení ITI Olomouc bude dořešeno samostatně. ITI požadují zajištění setkání mezi MMR, řídicími orgány a aglomeracemi na téma územní dimenze v operačních programech.
Závěry komory CLLD se dotkly témat oblasti změn, monitoringu a evaluací strategií CLLD, výsledky procesní evaluace implementace CLLD, přípravy stanoviska č. 12 k MPIN (před vydáním), včetně metodiky kontroly dodržování standardů MAS a struktury a obsahu strategií CLLD 21+. Projednával se stav implementace CLLD v programech, včetně vyhodnocování plnění finančních plánů strategií CLLD a navazujícího krácení/navyšování alokace některých SCLLD. Dále se diskutovalo o problému výzev, do nichž nebyly podány žádné projekty. Je nutné důsledně mapovat potřeby a absorpční kapacitu území. Polemika se vedla nad publicitou CLLD a akcemi, které slouží k rozvoji venkova. Jednalo se i o standardizaci Místních akčních skupin (MAS), strategie CLLD 21+, podpory provozu a animačních činností MAS.