Řešení častých

situací
v nájemním

bydlení

Praktické situace v nájemním bydlení Nájemní bydlení přináší nejen práva a povinnosti nájemce, ale i různé životní situace, které mohou ovlivnit soužití v bytě, komunikaci s pronajímatelem nebo úřední postupy. Tato stránka přináší přehled témat, se kterými se nájemci běžně setkávají.

Společná domácnost, trvalý pobyt a další situace

Nájemce může žít v bytě s dalšími osobami, být delší dobu nepřítomen, nahlásit si trvalý pobyt nebo zmocnit někoho k vyřízení důležitých záležitostí. V některých případech stačí oznámení, jindy je potřeba doložit dokumenty nebo postupovat podle pravidel daných zákonem. V této části najdete srozumitelný přehled nejčastějších situací rozdělený do tematických bloků.

Společná domácnost

Nájemce může žít v bytě s kýmkoliv, koho přijme do své domácnosti. Tito lidé nejsou nájemci, ale žijí v bytě s nájemcem jako členové jeho domácnosti. Pokud se počet osob zvýší, je nutné to oznámit pronajímateli – nejpozději do 2 měsíců. Důvodem je zejména úprava záloh na služby.
Souhlas pronajímatele není potřeba, pokud jde o osobu blízkou nebo o případ hodný zvláštního zřetele. Pokud počet osob v bytě přesáhne únosnou mez, může pronajímatel žádat jejich snížení.

Osoba blízká

Osoby blízké mají při nájemním bydlení zvláštní postavení. Jde například o rodiče, děti, sourozence, manžela či partnera. Nájemce může takovou osobu přijmout do domácnosti bez souhlasu pronajímatele. Za osoby blízké se považují i ti, kdo by vážnou újmu druhého důvodně pociťovali jako újmu vlastní – například druh a družka.
Zákon výslovně uvádí, že osoby sobě blízké jsou i osoby sešvagřené nebo osoby, které spolu trvale žijí.

Dlouhodobá nepřítomnost

Odjíždíte z bytu na delší dobu, např. z důvodu stáže nebo hospitalizace v nemocnici? Pokud víte, že budete pryč déle než 2 měsíce, musíte to oznámit pronajímateli. Zároveň musíte určit osobu, která v případě potřeby umožní vstup do bytu (např. kvůli opravám). Kontaktní osobou může být soused, příbuzný nebo přítel, který má klíče od bytu. Pokud nikoho neurčíte, může pronajímatel vstoupit sám – ideálně s vědomím nájemce a sepsaným protokolem.

Trvalý pobyt

Trvalý pobyt si může nájemce v bytě přihlásit bez souhlasu pronajímatele. Totéž platí pro členy domácnosti se souhlasem nájemce. Pokud je v nájemní smlouvě zákaz přihlášení, je neplatný. Trvalý pobyt má pouze evidenční význam – nezakládá žádné právo k bytu.

Změna nebo zrušení trvalého pobytu se vyřizuje na pracovišti obecního úřadu – ohlašovně.

lidé
 

Jak se přihlásit
k trvalému pobytu

Co budete potřebovat:
  • občanský průkaz (nebo pas, rodný list)
  • potvrzení o nároku na užívání bytu nebo domu (nájemní smlouva)
  • vyplněný přihlašovací lístek
  • uhrazený správní poplatek

Změnu je třeba vyřídit osobně na ohlašovně, což je obecní úřad v místě nového trvalého pobytu. Při přihlášení vyplníte přihlašovací lístek k trvalému pobytu a zaplatíte správní poplatek. Původní trvalý pobyt se ruší automaticky – není potřeba ho zvlášť odhlašovat.

Občan ČR může mít na území České republiky v jednu chvíli pouze jeden trvalý pobyt. Doporučuje se, aby nájemce změnu oznámil také všem důležitým institucím – například zdravotní pojišťovně, bance nebo zaměstnavateli.

dva stavebnici

Zmocnění jiné osoby:
Plná moc a veřejná listina

Při některých úkonech spojených s nájemním bydlením může nájemce nebo pronajímatel pověřit jinou osobu, aby jednala jejich jménem – například při podpisu smlouvy, převzetí dokumentů nebo vyřízení formalit. Tomuto pověření se říká zmocnění. Aby bylo zřejmé i pro třetí osoby, že ke zmocnění došlo a v jakém rozsahu, vystavuje se o něm listina nazývaná plná moc. V určitých případech musí mít plná moc podobu veřejné listiny (např. notářského zápisu).

Plná moc

Plná moc k nájemním úkonům musí být vždy písemná
– buď v prosté písemné formě, nebo s úředně ověřeným podpisem.



Rozsah zmocnění musí být v plné moci jasně uveden.



Pokud má zmocněnec provést právní úkon, který vyžaduje veřejnou listinu (např. notářský zápis), musí být i plná moc udělena ve formě veřejné listiny – tedy písemně s úředně ověřeným podpisem.

vesela domacnost
divka

Veřejná listina

  • Dokument vydaný orgánem veřejné moci nebo zákonem uznaný (např. rodný list, notářský zápis).
  • Má vyšší důkazní sílu než běžný dokument.
  • Obsah veřejné listiny se považuje za pravdivý, dokud není prokázán opak.