Menu

Jak bydlíme?

V České republice se nejčastěji setkáte se třemi typy: Obecní byt, který pronajímá obec, byt v soukromém (osobním) vlastnictví, který patří konkrétní osobě nebo firmě nebo družstevní byt, který patří bytovému družstvu a je užíván jeho členem.

Různé formy vlastnictví

Typ vlastnictví bytu má přímý vliv na to, kdo o něm rozhoduje, jak s ním může nakládat, kdo v něm může bydlet nebo komu ho lze odkázat. Každá forma přináší jiné možnosti i omezení – a znalost těchto rozdílů vám pomůže lépe se zorientovat při rozhodování o bydlení.

Obecní byt

Obecní byt je majetkem obce. Obce je pronajímají podle vlastních pravidel – například lidem v bytové nouzi, seniorům nebo rodinám s dětmi. O přidělení rozhoduje vedení obce (zastupitelstvo, rada nebo starosta – podle velikosti obce). Nájemce má běžná nájemní práva, ale byt zůstává ve vlastnictví obce.

Byt v osobním /soukromém vlastnictví

Byt v osobním nebo soukromém vlastnictví patří konkrétní osobě nebo firmě. Vlastník má právo s ním volně nakládat – může ho prodat, pronajmout nebo odkázat v závěti. Někdy může být vlastnické právo omezeno, například zástavním právem, exekucí nebo věcným břemenem. Tyto informace jsou dostupné v katastru nemovitostí.

Družstevní byt

Družstevní byt nevlastníte přímo – jste členem bytového družstva, které je vlastníkem domu i bytu. Jako člen máte právo byt užívat a podílet se na rozhodování v rámci družstva. Byt nelze prodat jako nemovitost, ale můžete převést svůj družstevní podíl (a tím i právo k bytu) na jinou osobu. Podmínky upravují stanovy konkrétního družstva.

Jak jsme na tom v Česku?

Většina lidí v Česku bydlí ve vlastním – přes 70 % domácností žije v osobním nebo družstevním vlastnictví. Nájemní bydlení využívá zhruba 20 % lidí, obecní byty tvoří jen menší část. Družstevní forma je v evropském kontextu stále rozšířená, ale její podíl dlouhodobě klesá.

Dozvědět se více