Přiměřená kvalita bydlení
Přelidnění
Míra přelidnění představuje podíl obyvatel, kteří žijí v přelidněných domácnostech. Za přelidněnou je domácnost považována, pokud žije v bytě s nedostatečným počtem místností. Minimální počet obytných místností je stanoven podle přesného počtu osob v domácnosti, jejich věku a vzájemných vztahů.
Stav a vývoj
V roce 2023 bydlelo v přelidněných bytech přibližně 16 % obyvatel. Největší podíl obyvatel v přelidněných domácnostech byl zaznamenán v Praze (25,0 %) a dále v Moravskoslezském (20,0 %) a Olomouckém kraji (18,0 %). Naopak nejméně jich bylo ve Zlínském (8,2 %) a Libereckém kraji (10,6 %).
Přelidnění zasahuje nejvíce domácností v nájemním bydlení (38,1 %), samoživitele a samoživitelky (36,1 %) a domácnosti s nejnižšími příjmy (30 %). Nejméně přelidněné jsou domácnosti seniorů (5,4 %) a s větším odstupem také domácnosti bydlící ve vlastním (10,5 %).
Hodnota indikátoru za celé Česko je v posledních letech stabilní. K největšímu nárůstu došlo od roku 2020 v Praze, kde se podíl osob v přelidněných domácnostech zvýšil o 7 p.b.
V mezinárodním srovnání se situace v Česku (15,9 %) blíží průměru EU (16,8 %). Nejhůře si v tomto indikátoru vedou Lotyšsko a Rumunsko, kde se podíl lidí žijících v přelidněných domácnostech pohybuje i nad 40 % populace. Naopak na Maltě, v Nizozemsku nebo v Irsku je míra přelidnění méně než 5 %.
Hodnocení
Dlouhodobý trend
- Od roku 2005 do roku 2017 hodnota indikátoru klesala a v následujících letech se ustálila okolo 15 %. Trend posledních deseti let tedy naznačuje mírný pokles míry přelidnění v Česku, což ukazuje na postupné zlepšování situace.
Krátkodobý trend
- Za poslední tři roky zůstává hodnota indikátoru stabilní, mírně kolísající kolem 15 %. Tento krátkodobý trend tak naznačuje ustálenou míru přelidnění v Česku, bez výrazných změn.
Mezinárodní srovnání
- V mezinárodním srovnání se míra přelidnění v Česku přibližuje průměru Evropské unie.
ČR
Mezinárodní srovnání
Kumulativní deprivace
Kumulativní deprivace zachycuje součet několika problémů v oblasti bydlení, které mají významně negativní dopad na kvalitu života domácností. Těmito problémy mohou být například zatékání střechou, vlhké zdi, příliš tmavý byt, hluk od sousedů nebo z ulice, znečištění v okolí, kriminalita, finanční problémy nebo přelidnění bytu.
Celkem je hodnoceno 8 kritérií. Kumulativní deprivace domácnosti je jejich součtem a pohybuje se tedy od 0 do 8 problémů. Indikátor představuje průměrnou kumulativní deprivaci domácností.
Pro mezinárodní srovnání využíváme data o deprivaci v bydlení Eurostatu. Ta ukazují podíl osob žijících v bytě, který je považován za přelidněný a zároveň vykazuje alespoň jedno ze 3 měřítek deprivace v oblasti bydlení.
Stav a vývoj
Průměrná hodnota kumulativní deprivace v je Česku 0,9 bodu (z maximálně 8 možných). V roce 2023 tuto průměrnou hodnotu přesahovala zejména Praha s hodnotou 1,1 bodu, zatímco nejnižší míra kumulativní deprivace byla ve Zlínském kraji (0,6 bodu).
Dlouhodobě se mezi domácnosti s nejvyšší mírou kumulativní deprivace řadí domácnosti nájemníků (1,4 bodu), samoživitelů a samoživitelek (1,4 bodu) a domácnosti s nejnižšími příjmy (1,4 bodu).
Kumulativní deprivace od roku 2016 do roku 2022 klesala, v posledních letech ovšem zaznamenáváme mírný nárůst.
Pro mezinárodní srovnání využíváme deprivaci v oblasti bydlení dle definice Eurostatu. V roce 2020 bylo v Česku podle tohoto měřítka deprivováno 2,0 % domácností, což je pod průměrem Evropské unie (4,3 %). Česko se tak řadí spíše ke státům s nižší mírou deprivace v oblasti bydlení. Ze států EU dosahovaly nejvyšších hodnot v roce 2020 Rumunsko (14,3 %), Lotyšsko (11,5 %) a Bulharsko (8,6 %).
Hodnocení
Dlouhodobý trend
- Od roku 2016 se situace v oblasti kumulativní deprivace v Česku zlepšuje, což je patrné z trvalého poklesu míry deprivace až do roku 2023.
Krátkodobý trend
- I přes nárůst hodnoty kumulativní deprivace v posledním roce můžeme krátkodobý trend za poslední tři roky považovat za stabilní.
Mezinárodní srovnání
- Ve srovnání s evropskými státy se Česko v roce 2020 pohybovalo pod průměrem EU, což naznačuje, že se v oblasti kumulativní deprivace daří udržovat relativně příznivou situaci v porovnání s ostatními zeměmi.
ČR
Mezinárodní srovnání
Fyzická dostupnost
Fyzická dostupnost představuje počet bytů na 1000 obyvatel. Jedná se buď o obydlené byty, nebo o všechny byty bez ohledu na obydlenost. Dle definice ČSÚ se byt považuje za obydlený, pokud jej ve Sčítání alespoň jedna osoba uvedla jako místo svého obvyklého pobytu (nemusí se tedy jednat o místo trvalého pobytu).
Pro mezinárodní srovnání využíváme data, která zahrnuje pouze všechny byty 1000 obyvatel.
Stav a vývoj
V Česku byl v roce 2021 počet bytů na 1000 obyvatel stanoven na 507, přičemž z tohoto počtu bylo 426 obydlených bytů na 1000 obyvatel. Tento poměr naznačuje, že přibližně 84 % všech bytů je obydlených.
Pokud se zaměříme na regionální rozdíly, nejvyšší počet bytů na 1000 obyvatel je v Praze (554), Jihočeském kraji (539) a Karlovarském kraji (532). Naopak nejméně bytů najdeme v Jihomoravském (478), Středočeském (482) a Zlínském kraji (487). Při zohlednění pouze obydlených bytů má nejvyšší hodnotu opět Praha (482), zatímco nejnižší počet obydlených bytů je na Vysočině (392).
K analýze vývoje v oblasti fyzické dostupnosti bytů slouží data z roku 2021. V rozmezí deseti let došlo ke zvýšení fyzické dostupnosti bydlení ve všech krajích. Nejvýraznější nárůst počtu bytů na 1000 obyvatel byl zaznamenán v hlavním městě Praze, kde počet bytů vzrostl z 463 na 554 (tj. 19,7 %).
V rámci mezinárodního srovnání dosahuje průměrný počet bytů na 1000 obyvatel v Evropské unii hodnoty 514. Česko, s počtem 509 bytů na 1000 obyvatel, se nachází těsně pod průměrem EU. V porovnání se zeměmi OECD, kde připadá 468 bytů na 1000 obyvatel, je Česko nad průměrem. Nejlépe si v tomto srovnání vedou Bulharsko s 620 byty, Chorvatsko s 606 byty a Itálie s 598 byty na 1000 obyvatel.
Hodnocení
Dlouhodobý trend
- Dlouhodobý trend v oblasti fyzické dostupnosti bydlení v Česku vykazuje zlepšení. V posledních letech se průměrný počet bytů na 1000 obyvatel v Česku stabilně zvyšuje.
Krátkodobý trend
- Krátkodobý trend nemůžeme přesně hodnotit, protože nám chybí podrobná data z posledních let. Bez těchto informací není možné analyzovat výkyvy a změny v dostupnosti bytů v krátkém časovém horizontu.
Mezinárodní srovnání
- Česko se v oblasti fyzické dostupnosti bydlení nachází blízko evropskému průměru, který je 514 bytů na 1000 obyvatel. Tato hodnota ukazuje, že Česko je na tom s fyzickou dostupností bytů podobně jako ostatní země Evropské unie.