Krajské město Ústí nad Labem leží v severozápadních Čechách nedaleko hranic s Německem. V regionu plní město úlohu administrativního a správního střediska. Známé je svým průmyslovým charakterem se zaměřením na chemii a těžbu hnědého uhlí. V minulosti se jednalo o oblast s vysoce znečištěným životním prostředím, což snižovalo atraktivitu oblasti, nicméně díky novým ekologickým zákonům a předpisům se v posledních letech životní prostředí značně zlepšilo. V současné době žije v Ústí nad Labem zhruba 95 tisíc obyvatel.
Ústecký kraj patří již řadu desetiletí k oblastem s nadprůměrným podílem romského obyvatelstva. Velký příliv Romů zaznamenalo Ústecko po druhé světové válce . Do některých oblastí Čech včetně Ústecka v té době směřovali za prací nebo na popud příbuzných a známých Romové ze Slovenska.(Pavelčíková 2004). Obyvatelé města bydlící v blízkosti sociálně vyloučených lokalit v průměru odhadují, že ve městě žije přibližně sedm a půl tisíce Romek a Romů, což je méně než expertní odhady celkového počtu: ty se pohybují od 10.000 do 19.000. Experti odhadují, že v Ústí nad Labem tvoří Romové asi desetinu obyvatel města.
Ve městě se nachází několik sociálně vyloučených lokalit nebo lokalit sociálním vyloučením ohrožených.
Ústecký obvod Předlice se rozkládá v územním obvodě Město na rozloze 420 ha (pět procent z toho činí zastavěná plocha). Na území žije zhruba 1 879 obyvatel. Jádro sociálně vyloučené lokality se nachází na území Nových Předlic a je tvořeno ulicí Prostřední a Marxovou, bloky mezi nimi a Školním náměstím. Tato část města je takřka ze sta procent obývaná romským obyvatelstvem. Počet obyvatel lze, vzhledem k situaci, která zde panuje, jen obtížně zjistit. Nicméně odhadujeme, že může jít přibližně o 2000 až 3000 osob. Naprostá většina obyvatel je bez legálního pracovního poměru. Předlice jsou v rámci Ústí nad Labem vnímány do značné míry jako špatná adresa.
Sociálně vyloučená lokalita Nový svět se nachází na území městského obvodu Neštěmice a je tvořena ulicemi Matiční, Plaveckou, Svádovskou, Nový svět, 1. Máje a Pekařská. Lokalita, které se nachází v prostoru mezi železniční tratí Praha-Drážďany a silnicí 62 z Ústí nad Labem do Děčína, je v sousedství sídliště Krásné Březno. Celkem v lokalitě Nový svět žije odhadem 500 osob. Romové z nich tvoří přibližně 70 procent. Jejich počet postupně klesá.
Lokalita Střekov se nachází v městské části Střekov v blízkosti zastávky městské hromadné dopravy Karla IV. Centrem lokality je ubytovna v Purkyňově ulici 1180/14, (ubytovna je mezi sociálně vyloučenými i úředníky známa pod označením "Modrá"). Podle odhadů může na Střekově žít kolem 500 Romů a Romek. Celkem městskou část Střekov obývá přibližně 13,5 tisíce obyvatel.
Krásné Březno je velké sídliště, na kterém žije přibližně 15 000 obyvatel. Mezi obyvateli je výrazné zastoupení Romů. Zčásti sociálně slabých, ale z velké většiny se jedná o "romské střední třídy". Na sídlišti je problémem, spíš než špatné soužití, drobná pouliční kriminalita a koncentrace problémových podniků – nonstop herny, nechvalně proslulá "cigánská" diskotéka a ubytovna. V Krásném Březně je vysoký počet uživatelů drog. Na sídliště také přicházejí Romové z jiných částí republiky. V Krásném Březně jsou i dvě střední školy (zednické učiliště Keplerova a SOŠ a SOU Obchodu a služeb), které mají i romské studenty.
Nejmenší a zdaleka nejodlehlejší z trojlístku sídlišť je sídliště Mojžíř. Kromě malého obchodu, hospody a herny zde není žádná infrastruktura. Sídliště patří k městské části Neštěmice. Na sídlišti bydlí Romové, majoritní obyvatelstvo, Vietnamci a Ukrajinci v rovnoměrném poměru. V současné době je na sídlišti minimálně 140 bytů obývaných romskými rodinami.
Pro většinu obyvatel sociálně vyloučených lokalit je nejdůležitějším tématem bydlení a sami mu věnovali nejvíce prostoru. Nejčastěji se jednalo o nevyhovující bytové podmínky, špatné zacházení ze strany majitelů, vysoké nájmy. Romové dále tvoří výraznou část z těch, kteří se přijdou zaregistrovat na úřad práce hned po dokončení základního vzdělání, vznikne jim tak nárok na životní minimum. Vedle sociálních dávek tak tvoří jejich hlavní příjem příjmy z alternativní ekonomické činnosti – např. práce načerno či sběr kovu. Hlavními druhy trestné činnosti spojenými se sociálním vyloučením jsou drogové trestné činy, lichva, krádeže a přepadení. Nicméně často dochází k trestné činnosti, kterou policii nikdo nenahlásí, jako jsou podvody s domy a úvěry či lichva. V případě Předlic několik respondentů hovořilo i o skrytém domácím násilí. K závažnější kriminalitě dochází často v centru města či v lepších ústeckých čtvrtích, kam obyvatelé ze sociálně vyloučených lokalit za trestnou činností vyjíždí. V Ústí nad Labem je rozsáhlá drogová scéna a jsou užívány všechny druhy drog. V lokalitách se vyrábějí, prodávají i aplikují. Podle našeho odhadu je v Ústí nad Labem minimálně 500 problémových uživatelů drog. Oslovené neziskové organizace pracující s uživateli drog se shodly, že Romové tvoří zhruba třetinu jejich klientů.