Město Šternberk se rozkládá na ploše 48 793 km2 a podle sčítání lidu v roce 2011 zde žije 13 734 obyvatel. Toto historické město se nachází v metropolitní části Olomouckého kraje, v severní části okresu Olomouc. Jedná se o obec s rozšířenou působností a přirozené centrum mikroregionu Šternbersko. Z hlediska umístění v rámci celého kraje patří Šternberk k jeho strukturálně rozvinutější části, ale při bližším přihlédnutí si můžeme povšimnout, že nezaměstnanost zde dlouhodobě dosahuje vyšších hodnot než v nedaleké Olomouci. Například v roce 2011, kdy zde dosáhla její výše 11, 2 procent, byla nezaměstnanost v Olomouci pouhých 9,7 procent. K této nepříznivé situaci přispělo v roce 2012 uzavření provozu vojenských opraven, které vytvářely pracovní místa pro 120 lidí. Vzhledem k nedostatku pracovních míst v obci samotné dojíždí řada lidí pracovat do Olomouce nebo nedalekého Uničova, který je stejně jako Olomouc dobře dopravně dostupný.
Sociální vyloučení v obci a sociálně vyloučené lokality
Ve Šternberku se mluví o šesti sociálně vyloučených lokalitách, ve kterých žije 130 až 150 obyvatel. Jedná se o malé lokality, tvořené jedním či dvěma domy. Většina z nich, lokality Olomoucká, Oblouková, Bezručova, Dvorská a Uničovská, jsou rozprostřené kolem centra města. Výjimku tvoří lokalita Jívavská, která stojí izolovaně, 2 kilometry od centra směrem na Opavu. Všechny nemovitosti ve vyloučených lokalitách jsou v soukromém vlastnictví a jedna od druhé se přitom výrazně odlišují mírou devastace. Největší problém z tohoto hlediska představuje lokalita Olomoucká, jejíž špatný technický stav kontrastuje se skutečností, že se jedná o objekt v památkové péči. Obyvatelé šternberských sociálně vyloučených lokalit se potýkají se srovnatelnými problémy jako sociálně vyloučení v jiných městech. Jedná se především o dlouhodobou nezaměstnanost a vysokou míru zadlužení. Ve Šternberku však sociální vyloučení prohlubuje specifický jev, spor dvou znepřátelených rodů, do nějž jsou zapojení prakticky všichni Romové. Tento spor projevující se často ve veřejném prostoru, zhoršuje pověst šternberských Romů u veřejnosti. Druhým jevem, na který veřejnost i odborníci často poukazují, je migrace. V posledních dvou letech se do města přistěhovalo několik nových rodin, zejména z Moravského Berouna, a právě s těmito rodinami spojují obyvatelé Šternberka některé problémy v občanském soužití, především noční hluk na náměstí.
Spolupráce s městem
Agentura a město Šternberk začali spolupracovat v lednu 2013 a zakotvili v memorandu o spolupráci oblasti, kterých spolupráce bude nadále týkat. Z mnoha konkrétních aktivit lze jmenovat například zklidnění veřejného prostoru prostřednictvím práce asistentů prevence kriminality a vytvoření podmínek pro jejich spolupráci s pracovníky neziskových organizací a metodiky prevence ve školách. Na poli služeb sociální prevence bude nejvýraznějším počinem vytvoření nízkoprahového klubu zaměřeného na práci s mládeží, se kterou aktuálně nepracuje žádný z místních poskytovatelů. Jedním z velkých problémů obyvatel lokalit, ale i mládeže v širším slova smyslu je užívání návykových látek. Agentura a město proto společně vytvoří program, který tento jev v dosažitelné míře omezí a sníží jeho rizikovost pro ostatní občany. V oblasti vzdělávání dojde k úzkému propojení činnosti neziskových organizací a škol a vytvoření jednotného podpůrného systému pro žáky z vyloučeného prostředí. Podobně dojde k systematizaci podpory dětí v předškolním věku. Vzhledem k uvedenému problému s nezaměstnaností ve městě i v prostředí sociálně vyloučených lokalit bude věnována veliká pozornost tvorbě nových pracovních míst s podporou nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti i strukturálních fondů.