Město Sokolov leží ve středu Karlovarském kraje. Z hlediska zaměstnanosti je i přes výrazný pokles těžby hnědého uhlí v 80. letech společnost Sokolovská uhelná se svými téměř 4,5 tisíci pracovníky největším zaměstnavatelem v Karlovarském kraji. Přesto město Sokolov dlouhodobě spadá do první desítky měst s nejvyšší mírou nezaměstnaností v České republice.
Na území města se nachází dvě sociálně vyloučené lokality. První lokalita je situována v severní části města u kina Alfa. Jedná se o obytné domy z 50. let, které tvoří architektonicky jasně vymezenou oblast od okolních panelových domů. Konkrétně jde o domy v ulicích Hornická, Heyrovského, Sokolovská a Pod Háječkem. Lokalita leží uvnitř města a má velmi dobře dostupnou infrastrukturu. Původně zde bydleli zaměstnanci dolů, později byty obsadily převážně nízkopříjmové domácnosti nejen ze Sokolova, ale i z okolních obcí. V posledním roce došlo k vybydlení několika domů v lokalitě, přičemž jejich obyvatelé se odstěhovali do okolních vesnic a na nedaleké sídliště Michal, kde byla zaznamenána zvýšená míra výskytu sociálně patologických jevů, převážně v souvislosti s drogovou problematikou.
Druhá lokalita se nachází v běžné zástavbě v dolní části města, mezi levým břehem Ohře a vlakovým nádražím, a je zde dobrá občanská vybavenost. Lokalitu lze vymezit ulicemi U Divadla, Svatopluka Čecha a Nádražní. Tvoří ji čtyřpatrové činžovní domy z 50. Let a byty jsou zde stále v původním stavu. Vlastníci jsou ve většině případů soukromé osoby nebo firmy. V lokalitě žije necelých 800 osob, z toho je 60 – 80 % romského etnika.
Hlavní problémy sociálního vyloučení v obou lokalitách jsou vysoká míra nezaměstnanosti, zadluženost a nízká vzdělanost zde žijících obyvatel. Ve městě je nedostatečná kapacita ubytovacích zařízení pro sociálně vyloučené nebo sociálním vyloučením ohrožené osoby.
Strategický plán sociálního začleňování na roky 2017 – 2019
Jednou z priorit je oblast sociálního bydlení, která je zaměřena na zajištění podpory pro osoby v bytové nouzi. Obecně je téma bydlení jedním z akutních sociálních problémů lokality, jak ukazuje vysoký počet lidí bez domova nebo lidí v nestandartních formách bydlení. Právě osoby, které spadají do jedné z kategorií Evropské typologie bezdomovství a vyloučení z bydlení v prostředí ČR (ETHOS), tvoří primární cílovou skupinu v rámci této prioritní oblasti.
Druhou prioritou je bezpečnost a prevence kriminality. Vzhledem k nepříznivým výsledkům průzkumů pocitu bezpečí a velice dobrým předchozím zkušenostem je plánováno rozšíření počtu asistentů prevence kriminality. Cílovou skupinou jsou zde nejen obyvatelé sociálně vyloučených lokalit, pro které budou určeny vytvořená pracovní místa i služby asistentů, ale i široká veřejnost. Vzhledem k problematické rodinné situaci budou v této oblasti realizována i opatření pro práci s členy rodin zasažených domácím násilím.
Oblast sociálních služeb je zaměřena zejména na rozšíření současné nabídky a zajištění vhodného prostředí pro provozování služeb. Plánovaná opatření cílí na osoby ohrožené sociálním vyloučením, kterým bude zabezpečena podpora formou odborného sociálního poradenství, či komunitní sociální práce. Oblast společného vzdělávání bude řešena v samostatné příloze Místní plán inkluze.
Poslední řešenou oblastí je zaměstnanost, která je řešena primárně podporou lokální sociální ekonomiky. Obecným cílem je zde vytvoření pracovních příležitostí pro osoby, které kvůli svému znevýhodnění nemohou stabilně uspět na otevřeném trhu práce. Plánované sociální podniky nabídnou příležitosti právě pro tuto cílovou skupinu společně s možností dodatečných služeb pro své zaměstnance.
V červnu 2018 zastupitelstvo města Sokolova schválilo přílohu Místní plán inkluze, tedy strategický dokument pro oblast vzdělávání, který vznikl ve spolupráci s ASZ. V Sokolově, kde město zřizuje sedm mateřských a pět základních škol dosud strategie rozvoje místní vzdělávací soustavy chyběla. Jedním z hlavních cílů, na kterém nyní město Sokolov za podpory ASZ pracuje, je posílení role zřizovatele, jakožto „lídra“ zodpovědného za kvalitu vzdělávání na úrovni města, za pravidelné vyhodnocování aktivit, které jsou v oblasti školství realizovány, za komunikaci změn směrem k rodičovské i širší veřejnosti. Městu byly nabídnuty nástroje k hodnocení vzdělávací soustavy, může tak lépe ověřovat, jakým způsobem se mění prostředí jednotlivých škol a následně také efektivněji plánovat opatření, která budou mít dopad na konkrétní skupiny žáků.
Samotné školy se nyní více soustředí na aktivní zapojování rodičů do vzdělávacího procesu, informují rodiče o významu vzdělávání a jeho důležitosti pro uplatnění na trhu práce. V neposlední řadě je pozornost soustředěna na prevenci školního neúspěchu a na realizaci aktivit pro smysluplné trávení volného času dětí.