Statutární město Ostrava se nachází v severovýchodní části Česka, tj. v blízkosti Polska (cca 10 km od hranice) a Slovenska (cca 50 km od hranice). Rozkládá se na 214, 23 km2, na nichž dle údajů města bydlí 293 617 osob (počet obyvatel ve správním obvodu SMO). Dnešní podoba města je výsledkem postupného připojování okolních obcí k Moravské Ostravě především v průběhu 20. století.
Hospodářský život na Ostravsku výrazně ovlivnilo a utvářelo objevení uhlí na území dnešní Slezské Ostravy. S tímto objevem souvisel růst aglomerace, rozvoj průmyslu a infrastruktury. Ostrava se stala „ocelovým srdcem republiky" jehož ekonomickou bázi tvořila těžba kvalitního černého uhlí, výroby koksu, energetický průmysl, hutnictví železa a těžké strojírenství. V souvislosti s industrializací a extenzivním růstem pracovních příležitostí docházelo rovněž k rozvoji bydlení – v dobovém kontextu šlo zejména o dělnické kolonie a po roce 1945 o bytové domy na nově vybudovaných sídlištích.
Postupně zde začínají působit veřejné univerzity, Vysoká škola báňská a později nynější Ostravská univerzita.
Pro období po roce 1989 jsou charakteristické výrazné politické a hospodářské změny. Ostrava se stává statutárním městem a dochází k restrukturalizaci průmyslu a utlumení důlní činnosti. Nezbytné strukturální změny jsou doprovázeny zvýšenou mírou nezaměstnanosti a vznikem rozsáhlých brownfields (nevyužívaná území, jednotlivé budovy či komplexy budov). Dochází k rozvoji nových ekonomických aktivit, posílil sektor služeb, terciér i kvartér.
Významným zásahem do života obyvatel byly povodně v roce 1997, během nichž došlo k výrazným škodám v mnoha lokalitách.
Ostrava dnešních dní je správním i kulturním centrem regionu, tedy metropolí Moravskoslezského kraje.
Sociální vyloučení v obci a sociálně vyloučené lokality
Sociálně vyloučené lokality ve městě Ostrava jsou povětšinou tvořeny skupinami ulic, proto není snadné vymezit jejich přesný počet. Směrodatné však je, že se nacházejí v obvodech Mariánské Hory a Hulváky, Moravská Ostrava a Přívoz, Ostrava – Jih, Poruba, Radvanice a Bartovice, Slezská Ostrava, Vítkovice a je možno jich vymezit zhruba 15 (v tomto čísle nejsou zahrnuty ubytovny). V lokalitách se vyskytují jednak obecné problémy, jako stav nemovitostí, zadluženost, nezaměstnanost, tak i problémy unikátní, charakteristické pro dané místo, těmi může být např. dostupnost občanské vybavenosti či veřejné dopravy.
Problémovou oblastí v Ostravě jsou ubytovny, nárůst jejich počtu a kapacit. Ubytování tohoto typu bylo dříve převažující měrou orientované na krátkodobé či střednědobé ubytování dělníků; změnilo však svůj charakter na dlouhodobé ubytování pro celé rodiny. Kapacity a prostorové dispozice tomu mnohdy nejsou uzpůsobeny, sociální zařízení a kuchyňky zde bývají společné a nevyhovující. Problematickým faktem také je, že roste počet osob nucených migrovat mezi ubytovnami; z běžného trhu s byty jsou již vyloučeni. Údaje o kapacitách a obsazenosti se liší, ale orientačně lze uvést analýzu hovořící o 37 ubytovnách orientovaných na sociálně slabé/vyloučené osoby, rodiny s dětmi a z části i na dělníky s kapacitou 8,2 tis. osob a obsazeností cca 5,5 tis. osob (Analýza a řešení problematiky ubytoven..., 2013). Důležitým je technický stav ubytoven, najdeme zde zařízení rekonstruovaná, ale i budovy na hranici obyvatelnosti či neobyvatelné.
Ve vyloučených lokalitách dochází ke kumulaci problémů. Značné množství osob trpí zadlužeností, místy masivní. Velmi citelně a urgentně v souvislosti s tím vyvstává otázka bydlení, jeho dostupnosti či udržitelnosti. Časté jsou půjčky u nebankovních subjektů či lichva, jakožto zoufalá snaha problém vyřešit či alespoň oddálit, protože trh práce je často uzavřen. Lidé se ocitají v začarovaném kruhu, z něhož se jim nedaří vykročit.
Spolupráce s městem
Statutární město Ostrava má s integračními a inkluzivními programy bohaté zkušenosti doložitelné konkrétními příklady dobré praxe. Výsledkem činnost a úsilí města jsou vytvořené strategické dokumenty, a to Sociální inkluze Ostrava, 4. komunitní plán sociálních služeb a souvisejících aktivit ve městě Ostrava na období 2015-2018 a Plán prevence kriminality statutárního města Ostravy na léta 2015 – 2016. Agentura na tyto dokumenty navazuje ve Strategickém plánu sociálního začleňování, který vzniká v rámci její spolupráce se statutárním městem Ostrava a dalšími, zde působícími, partnery. Strategický plán bude ve svém obsahu sjednocující a zpřehledňující a stane se relevantním podkladem pro čerpání financí ze strukturálních a investičních fondů, jakož i pro systémové změny.
Agentura do spolupráce přináší řadu odzkoušených praxí zaměřujících se na sociálně vyloučené oblasti a osoby zde žijící. Například se může jednat o prostupné zaměstnávání, vytváření pracovních míst pro dlouhodobě nezaměstnané, společensky odpovědné zadávání veřejných zakázek, projekty v oblasti vzdělávání a trávení volného času, zdravotní péče, bydlení či prevence rizikového chování.
Hlavním cílem spolupráce Agentury a města Ostravy, ke kterému budou směřovat všechny dílčí kroky, je dosažení pozitivní změny v míře vyloučení obyvatel sociálně vyloučených lokalit a ubytoven a zlepšení kvality společenského soužití mezi všemi obyvateli města Ostravy. Důležitou a nezvyklou formou spolupráce je koordinovaný postup Agentury a města při navrhování změn legislativy, které se dotýkají problematiky sociálního vyloučení. Agentura zřídila pracovní skupinu Legislativa, která bude v této oblasti působit. Její návrhy bude zpracovávat speciální komise zřízená ministrem pro lidská práva přímo na Úřadu vlády. Toto propojení lokálních zkušeností s ústředním orgánem státní správy, který je odpovědný za přípravu zákonů, skýtá velikou příležitost k prosazení potřebných změn.