Město Krupka vzniklo na počátku 14. století; leží na úpatí Krušných hor 5 km severně od Teplic. Dnešní Krupka převzala název starého historického hornického městečka a zahrnuje v sobě další, původně samostatné obce a osady Vrchoslav, Bohosudov, Maršov, Unčín, Soběchleby a Nové Modlany, horské Fojtovice, Habartice, Mohelnici a Horní Krupku. Pokrývá rozlehlé katastrální území (4 687 ha) s velkými výškovými rozdíly.
Krupka se začala rychle rozvíjet po husitských válkách, zejména v souvislosti s velkým rozvojem těžby cínu. V 19. století přichází do Krupky a okolí průmysl, dodnes zde funguje původní porcelánka, vyrábějící elektroporcelán a šroubárna. Počátkem 20. století byla Krupka převážně německým městem; po skončení 2. světové bylo německé obyvatelstvo z města vysídleno a postupně přicházeli z českého vnitrozemí noví obyvatelé.
V roce 2010 vykazovala Krupka 14 051 obyvatel. Krupka leží nedaleko mezinárodní silnice mezi Drážďany a Prahou a je tak střediskem cestovního ruchu. Míra nezaměstnanosti v regionu však patří stále mezi nejvyšší v republice. Krupka se potýká s nedostatkem pracovních míst, narůstá podíl dlouhodobě nezaměstnaných. V roce 2011 došlo k mírnému poklesu nezaměstnanosti, ke konci roku 2011 byla evidována její míra 13,4 procent.
V Krupce je možné v současné době identifikovat jednu lokalitu, kde jsou ve vysoké míře zastoupeni sociálně znevýhodněné osoby – jedná se o 17 vícevchodových, převážně družstevních panelových domů v ulicích Karla Čapka a Dukelských hrdinů na sídlišti Krupka – Maršov (horní sídliště). Původně se jednalo o „stabilizační byty" pro zaměstnance dolů, elektrárny, železnice, aj. V souvislosti s privatizací bytového fondu Krupky a okolních měst, v kombinaci s nárůstem nezaměstnanosti v 90. letech došlo k migraci původních obyvatel zejména za prací, byty zde začaly zlevňovat a do lokality se začali stěhovat sociálně slabí obyvatelé, včetně romských rodin z okolních měst. Podle odhadů žije v těchto dvou ulicích okolo 4000 osob (přesný počet nelze zjistit, protože velký podíl lidí zde není hlášen k trvalému pobytu); podíl Romů na celkovém počtu osob v lokalitě je rovněž odhadem až 70 procent, nezanedbatelný je také podíl cizinců z východní Evropy (až 10 procent). Lokalita není prostorově vyloučena, je dostupná běžnou hromadnou dopravou a je zde také běžná občanská vybavenost. Vzhled lokality je poměrně dobrý, domy prochází revitalizací, probíhá zateplování, výměna oken, pravidelná údržba atd.
Velkým problémem je nepřetržitá migrace obyvatel lokality, která je výrazná zejména z důvodu nízké ceny bytů a činnosti realitních kanceláří, které sem přestěhovávají lidi z jiných lokalit. Řada lidí zde využívá bydlení pouze jako „přestupní stanici", k lokalitě nemá žádný vztah a právě této skupině lidí je přisuzována největší vina na problematickém sousedském soužití v lokalitě, výtržnostech a nepořádku. Vztahy jak v rámci lokality, tak vzhledem k lokalitě ze strany obyvatel ostatních částí města, lze hodnotit jako napjaté.
Životní úroveň většiny obyvatel lokality je nízká, velký podíl osob je závislý na sociálních dávkách, až 90 procent místních Romů je nezaměstnaných; životní úroveň rodin je také podmíněna jejich velikostí a strukturou - rodiny jsou často početné, vícedětné. V Krupce je dlouhodobě nedostatek pracovních příležitostí, zejména pro nekvalifikované osoby, kterých je v lokalitě většina. Velká část rodin nepodporuje ani vzdělávání svých dětí, přitom chybějící kvalifikace funguje v této lokalitě jako jeden z primárních mechanismů sociálního vyloučení. Problémem řady jednotlivců i domácností je také zadlužení, zejména na energiích, nájmu, či v souvislosti s půjčkami v nebankovním sektoru nebo s gamblerstvím, které je posilováno existencí heren přímo v lokalitě a jejich povolením vyhláškou v nočních hodinách.
V lokalitě nejsou žádná místa pro trávení volného času, dlouhodobě absentuje dostatečná nabídka sociálních služeb a programů, zaměřených na práci se sociálně slabými osobami.