Na jeho základě pak vzniknou projekty z různých oblastí sociálního začleňování (bydlení, vzdělávání, sociální služby aj.), na něž bude možné čerpat koordinovaně prostředky ze tří operačních programů Evropských strukturálních a integračních fondů.
Brno je druhé největší město v České republice, největší a historické hlavní město Moravy. Je správním střediskem Jihomoravského kraje, v jehož centrální části tvoří samostatný okres Brno-město. K trvalému pobytu je zde přihlášeno celkem 405 337 obyvatel.
Počet sociálně vyloučených osob či osob v riziku sociálního vyloučení se v Brně pohybuje kolem 9 000 osob. Z toho je sociálně vyloučených „Romů“ kolem 7 000 . V případě Brna je sociální exkluze viditelná jen v rámci několika ulic a koncentruje se do několika oblastí, které k sobě mají prostorově blízko. Na první pohled zde nejsou naplněny všechny znaky prostorové dimenze vyloučení, které by umožnily sociální vyloučení snadno označit. Sociálně vyloučené lokality se nacházejí především na území městských částí Brno-střed a Brno-sever – tzv. „brněnský Bronx“, v menší míře pak na území městských částí Brno-jih, Židenice a Královo Pole.
Prostorová dimenze sociálního vyloučení má v Brně spíše podobu vysoké koncentrace vyloučených osob a osob v riziku sociálního vyloučení, které žijí v oblastech s nízkou kvalitou bydlení avšak v dosahu jistého typu občanské vybavenosti. Sociálně vyloučené lokality v Brně jsou spíše mozaikou separovaných bytových domů rozprostřených do prostoru, který obývají také obyvatelé, které za sociálně vyloučené označit nemůžeme. Sociální vyloučení se tu tudíž týká mnoha bytových domů, které jsou rozesety v městském prostoru a skrývá se za někdy i opravenými vzhlednými fasádami a uzavřenými vchodovými dveřmi. Hranice sociální exkluze tvoří vstupní vrata a průchody do bytových domů, jimiž se vstupuje do fyzických prostor s výraznými znaky vyloučení mezi něž patří: koncentrace chudoby, neadekvátní bydlení, špatné hygienické podmínky, neudržování společných prostor nebo atributy segregace. Na několika místech Brna tak najdeme vyšší koncentraci zdevastovaných bytových domů, izolaci některých domů od okolí, přítomnost heren a zastaváren frekventované zabezpečení budov apod.
Brněnským specifikem je, že tato místa se nalézají v blízkosti centra města a občanské vybavenosti a dalších sociálních struktur, takže se může zdát, že je nelze označit za sociálně vyloučená. To, že se blízko těchto lokalit nacházejí firmy, obchodní společnosti i úřady, ještě neznamená, že z nich lidé obývající tyto lokality nějakým způsobem profitují a participují na viditelných úspěších blahobytné společnosti.
Statutární město Brno zřizuje samo nebo prostřednictvím svých městských částí celkem 137 mateřských škol (z toho počtu je 23 škol součástí škol základních) a 66 základních škol. Soustředění obyvatel do SVL je přímo spjato s následnou segregací školských zařízení, která jsou umístěna v těchto lokalitách či jejich těsné blízkosti. Na území Brna se jedná především o pět škol, ve kterých se podíl romských žáků odhaduje v rozsahu 60–90 %.
V oblasti vzdělávání se usiluje o propojení a vzájemnou podporu zapojených subjektů v práci se znevýhodněnými rodinami a jejich dětmi. Základní strukturu spolupráce tvoří průřezová témata (spolupráce ZŠ a NNO, doučování, systémová podpora přechodu z MŠ - ZŠ – SŠ, terénní práce, spádovost, migrace dětí). V rámci daných témat je snaha řešit dílčí oblasti práce, v nichž k prolínání intervencí dochází (sdílená komunikace, spolupráce mezi aktéry, jednotný přístup).
V Brně se problematikou integrace zabývají mimo jiné tyto organizace: Muzeum romské kultury, Sdružení Romů na Moravě, Ratolest Brno, Teen Challenge, Romodrom, DROM, romské středisko, občanské sdružení Petrov, IQ Roma servis, Centrum pro inkluzivní vzdělávání.