Dokumenty

Kvalita vzdělávání ve školách vzdělávajících žáky se sociálním znevýhodněním byla dosud sledována pomocí řady studií, které konstatují obecně nižší úroveň výsledků dosahovaných ve vzdělávání těmito žáky. Příčiny nižší úrovně jsou identifikovány v nízké podpoře těchto žáků v rodině, materiální deprivaci, nekvalitě a nestabilitě bydlení. Na úrovni škol jsou popisovány jak příklady dobré praxe, kdy je „přidaná hodnota“ školy oproti těmto výchozím předpokladům vysoká, tak situace, kdy žáci se sociálním znevýhodněním nedostávají ve školách adekvátní podporu ani kvalitní vzdělání. Dosud provedené analýzy výsledků šetření PISA se zaměřily na úroveň krajů, typů škol nebo sociálních, ekonomických a kulturních charakteristik žáků. Pozornost nebyla zaměřena na vztah podmínek ve vzdělávání, včetně koncentrace žáků ze SVL (žáků se sociálním nebo kulturním znevýhodněním) na jednotlivých školách, a dosažených výsledků žáků.

Analýza se zaměřuje na posouzení vztahu podmínek ve vzdělávání a výsledků v něm. Cílem analýzy je zjistit, zda v různých typech škol dosahují žáci různých výsledků. Analýza sleduje, nakolik se liší nerovnosti, kterým jednotlivé školy čelí, a kde se v rámci těchto typů nacházejí školy s vyšším podílem žáků se sociálním znevýhodněním, a popisuje, jakých výsledků vzdělávání žáci z těchto škol dosahovali.

Hlavní výzkumné otázky analýzy jsou:

• Nakolik jsou si školy podobné na základě svých podmínek – existují různé typy škol?

• Jaký je v těchto školách vztah mezi vzděláním a aspirací rodičů a vzděláním potomků?

• Dosahují žáci a žačky na různých typech škol podobných výsledků?