To však Společný postup systematicky řeší. Sleduje dva cíle:
-
Transformovat vyloučenou lokalitu tak, aby se z ní stala standardní, rezidenční součást města Šluknova.
-
Pomoci lidem, kteří na sídlišti aktuálně žijí, aby získali udržitelné bydlení, mohli řešit své zadlužení, zaměstnání a docházku dětí do školy. A aby o tom mohli sami rozhodovat, aniž by je kdokoliv nutil se vystěhovat proti jejich vůli.
V tom je Společný postup unikátním, pilotním projektem, ve kterém se spojila ministerstva, Ústecký kraj, město Šluknov a poskytovatelé služeb. Toto spojení přináší důležité garance, které jsou zapsány do Memoranda. Role Agentury je Společný postup koordinovat, to znamená vytvářet podmínky pro spolupráci mnoha desítek institucí a organizaci, zapojovat místní obyvatele a pořádat veřejná setkání, vyhledávat možnosti zajištění chybějících prostředků a podílet se na zpracování projektů, které postup spolufinancují a řídit zpracování plánu transformace sídliště včetně urbanistické a architektonické složky.
Na pracích se intenzivně podílí více než deset pracovníků Agentury, jádrový tým má 5 členů. Jsou mezi nimi například zkušený sociální pracovník, terénní pracovnice s letitou praxí z práce s lidmi bez domova v těch nejtěžších podmínkách, zakladatel programů zabydlování a kontaktních míst pro bydlení nebo organizátor komunitní práce. Mimochodem, jeden z pěti členů jádrového týmu je Rom.
Přestože téměř ¼ domácností žijí na sídlišti více než 20 let, sídliště a jeho okolí trpí obrovskou migrací. Více než 1/3 domácností v něm žije méně než 4 roky, asi desetina obyvatel méně než rok. Souvisí to s tím, že některým domácnostem majitel nabízí jen velmi krátkodobé smlouvy, často jen na jeden či dva měsíce. Ty patří mezi nejohroženější, přicházejí o střechu nad hlavou bez náhrady a bez varování v podstatě ze dne na den.
Většina bytů je v silně neuspokojivém stavu, i velké rodiny bydlí ve velmi malých bytech. Chybí funkční vytápění, byty mají malé bojlery, některé z nich probíjí. Řada domů je plná štěnic a plísní.
Podíl dětí v domácnostech je přes 44 %, každý desátý člen domácností je senior, 60 % domácností (!) pečuje o dlouhodobě nebo chronicky nemocného či hendikepovaného člena. 60 % domácností má aspoň jednoho člena v exekuci.
Proto je nezbytné, a je to jediné možné řešení, aby se obec za podpory kraje a státu pokusila byty vykoupit. Stát, kraj, obec a Agentura vytvoří podmínky pro to, aby se výrazně navýšily kapacity služeb, které lidé nutně potřebují k řešení své kritické situace.
Jakmile se podaří byty vykoupit a město je převezme do správy, získají všichni obyvatelé nové nájemní smlouvy na dobu půl roku, v souladu s pravidly přidělování bytů ve městě. Budou se moci přesunout v rámci sídliště do těch bytů, které jsou v lepším stavu a více vyhovují velikostem domácností a jejich členům, zejména dětem a hendikepovaným. Byty, které se zapojí do systému podle zákona o podpoře bydlení, budou mít dvanáctiměsíční smlouvy. Všichni nájemníci budou mít jistotu, že pokud budou plnit podmínky standardních nájemních smluv, budou jim smlouvy prodlužovány. To vše zaručí mj. podmínky poskytnuté dotace na výkup.
Město deklarovalo, že ceny nájemného nenarostou, ale mohou naopak klesnout. Pro ty, kteří se mohou dostat do rizika, že nebudou mít dostatek prostředků na úhradu nájemného a služeb, budou zavedeny programy prevence ztráty bydlení. To je důležité i proto, že průměrný měsíční příjem domácností je 25 tisíc korun, medián potom 22,5 tisíce. Cílem je podmínky pro bydlení stabilizovat, byty postupně opravovat či rekonstruovat, zlepšit jejich správu například i zavedením domovníků z řad samotných obyvatel, zlepšit soužití uvnitř sídliště i v okolí, směrem k ostatním obyvatelům Šluknova. Postupnou revitalizací dojde ke snížení kapacity sídliště a zvýšení jeho kvality atraktivity, již dnes je asi třetina bytů neobsazených a není žádoucí je dále obsazovat.
Rekonstrukce bude postupná, aby ti, kdo chtějí na sídlišti zůstat, mohli nejprve bydlet v původních bytech, a později se přesunut do upravených či rekonstruovaných. Byty se stanou součástí bytového fondu města a budou postupně nabízeny za transparentních podmínek dalším potenciálním žadatelům, například i z jiných častí Šluknova, třeba jako startovací byty.
Každá domácnost bude mít možnost se rozhodnout, zda preferuje ve Šluknově zůstat, nebo odejít. Z detailních rozhovorů s lidmi víme, že větší část obyvatel chce zůstat, ale někteří se budou chtít odstěhovat. Toto rozhodnutí navíc mohou kdykoliv uvážit. Pokud se rozhodnou odejít, budou mít při odchodu k dispozici sociálního pracovníka. V rámci case managementu se do zabydlení zapojí samospráva obce, do které domácnost odejde, škola, místní poskytovatel sociálních služeb, popř. zaměstnavatel. Cílem je zamezit nucené migraci v regionu i mimo něj, zpravidla do jiné vyloučené lokality či k obchodníkovi s chudobou. A podpořit zabydlení domácnosti v novém místě, aby nebylo narušeno sousedství a nedocházelo opět ke koncentraci chudých romských domácností v jednom místě.
Vážíme si spolupráce s místními poskytovateli sociálních a komunitních služeb, zejména Charity, ale také dalších. Přislíbili pomoci rozšířit kapacity, zejména v dluhovém poradenství, terénních programech a sociálně aktivizačních službách pro rodiny s dětmi. Klíčovou roli hrají kontaktní pracoviště Úřadu práce Rumburk a Děčín, a to zejména při zajištění tolik potřebných integračních pracovních míst a další podpory při zaměstnanosti.
Na místě spolupracujeme také s krajskou romskou koordinátorkou nebo nominovanými členy Rady vlády pro záležitosti romské menšiny. Vítáme, pokud se s konkrétní podporou přímo ve Šluknově přihlásí další organizace, třeba i ze sítě RomanoNet. Též jsem v srpnu požádal o zařazení bodu Šluknov na program Rady vlády, nyní jsem o to požádal znovu.
Máme za sebou druhé veřejné setkání s obyvateli, před námi je třetí. Naposledy přišlo asi 180 lidí, společně se starostou a dalšími členy vedení města jsme diskutovali o dalším postupu, a od obyvatel jsme získali řadu podnětů. Během červnového terénního šetření jsme obešli všechny domácnosti, nakonec jsme hovořili s lidmi ze 179 bytů. Zapsali jsme si jejich podněty a detailně zmapovali jejich situaci. Do domácností se budeme opakovaně vracet.
Od začátku připravujeme také systematické vyhodnocení. Vláda ukládá jej zpracovat a předložit do konce listopadu 2027. Jsme si vědomi obrovské odpovědnosti za osudy lidí a veřejné prostředky. Víme, že pokud Společný postup selže, zkomplikuje to řešení sociálního vyloučení v Česku. Zároveň je ale jasné, že pouze cíleným vykupováním bytů zpět do majetku obcí, se současným závazkem zvyšování dostupnosti bydlení, je možné řešit přebujelý byznys s chudobou a lidskými životy. I proto jsme v Agentuře před dvěma lety začali stavět tým zkušených pracovníků, kteří mají za sebou různé praxe v práci ve vyloučených lokalitách, při zabydlování, řešení zaměstnanosti a dluhů, ale také urbanisty a architekty. Aktuálně připravujeme také další desegregační plány pro další lokality v Česku. A využíváme přitom zkušeností a praxí ze zahraničí, například Německa či Anglie.
Martin Šimáček, ředitel Agentury pro sociální začleňování