• Pro rok 2024 je prioritou dokončení aktualizace Strategického rámce hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje a příprava 6. aktualizace Souhrnného Akčního plánu Strategie RE:START.

Aktualizace Strategického rámce byla řádně dokončena a schválena vládou č. usnesení 390 dne 12. června 2024. Celý dokument je možné shlédnout ZDE.

•  
• V průběhu roku došlo také k ukončení TSI projektu technické asistence na podporu implementace spravedlivé transformace. Závěrečná konference projektu, které se účastnilo více než 80 účastníků včetně zástupců Evropské komise se konalo 12. června v Sokolově.
• Více informací o projektu uvádíme na webových stránkách Dotace/Uhelné regiony. V návaznosti na končící TSI projekt oddělení ohrožených území a regionů zvažuje podání žádosti na nový projekt.
•  
• Hlavní činností oddělení RESTART (od 1.7.2024 Oddělení ohrožených území a regionů) je pokračovat v zapojení do implementace Mechanismu Spravedlivé transformace, úzká spolupráce s řídicím orgánem OPST a spolupráce v území. Potřeba změny image území, posílení identity spolu s obnovou území a zlepšení socioekonomických podmínek, zaměření se na kvalitu vzdělávání a posílení lidského kapitálu, podpora podnikání, zlepšení životního prostředí, to vše jsou aktivity, ke kterým by měl přispět nejen MST, ale i cílená opatření Strategie RE:START.
•  
• Oddělení ohrožených území a regionů bude i nadále usilovat o zvýhodnění či speciální alokace pro strukturálně znevýhodněné regiony v připravovaných dotačních titulech, je připraven diskutovat s řídicími orgány a Národním orgánem pro koordinaci s cílem, aby byly potřeby těchto regionů v rámci územní dimenze promítnuty do nových operačních programů v dalším programovém období.

Činnost oddělení ohrožených území a regionů (dříve odd. RESTART) je v roce 2024 podporována z Operačního programu Technická pomoc, registrační číslo projektu: CZ.10.04.01/00/22_004/0000001 s názvem projektu: RE:START III.

 

V roce 2023 byl výkonný tým RESTART podporou transformačních aktivit v rámci celého Mechanismu spravedlivé transformace, jak v jednotlivých regionech (ÚK, MSK a KVK), tak napříč mezi nimi. Zajišťuje kontinuitu realizace činností mezi státní správou a dotčenými kraji a též komunikaci směrem k Evropské unii, zejména k Platformě pro uhelné regiony v transformaci a z jejího rámce vyplývajících úkolů. Součástí práce je zajištění potřebných analýz, studií a dalších výstupů, které nezbytně souvisejí s procesem implementace transformačních aktivit. Prioritou je aplikace participativního přístupu při implementaci Plánu spravedlivé územní transformace, resp. Operačního programu Spravedlivá transformace v praxi.

Činnost výkonného týmu Restart byla podporována z Operačního programu Technická pomoc, registrační číslo projektu: CZ.10.04.01/00/22_004/0000001 s názvem projektu: RESTART III.

Cílem projektu je zajištění souvisejících činností s implementací OPST i ve vztahu k případné aktualizaci PSÚT. Tyto činnosti jsou zaměřeny na posilování absorpční kapacity, posilování participativního přístupu v krajích a zajištění větší informovanosti v regionech o nástrojích MST, které směřují do strukturálně postižených regionů.
Ve spolupráci s jednotlivými kraji a resorty tým též koordinuje naplňování vládních usnesení Strategií RE:START a SRR+ s vazbou na transformaci dotčených regionů, kdy je cílem zjisit součinnost s regionálními aktéry a participaci na aktivitách vycházejících z jejich konkrétních potřeb.

V roce 2023 výkonný tým  RESTART zahájil přípravy k Aktualizaci Vstupní analýzy Strategického rámce hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje a aktualizaci Strategického rámce hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje.

Tým se v průběhu roku účasnil mnoha jednání a akcí,  jednou z nejvýznamnějších akcí, které se tým RESTART účastnil, byl Výroční politický dialog, který se konal v Karlových Varech, v nově zrekonstruované budově Císařských lázní. Politický dialog („Annual Political Dialogue“) se konal ve dnech 27. a 28. června 2023 na téma spravedlivé energetické transformace uhelných regionů.

V rámci českého předsednictví Visegrádské skupiny byl ve dnech 10.-11. října 2023 pořádán Ministerstvem pro místní rozvoj pro zástupce čtrnácti členských států EU, Evropské komise a Evropské investiční banky expertní workshop nazvaný Od uhelných regionů k budoucnosti Spravedlivé transformace („From Coal Regions to the Just Transition Future“). Na setkání, které proběhlo v Ústeckém kraji účastníci diskutovali o nástrojích pro obnovu hospodářské, sociální a environmentální situace regionů, na kterých se podepsala těžba uhlí.

Pod záštitou Moravskoslezského kraje probíhala dvoudenní mezinárodní konference zaměřená na vodíkové technologie a rozvoj vodíku ve dnech 23.-24. října 2023 v Multifunkční aule Gong, Ostrava Dolní oblast Vítkovic v Ostravě. Na významné události nechyběl ani výkonný tým Strategie RE:START. Tato prestižní akce nesla název "H2 Fórum 2023 - Na rozcestí transformace". Účelem mezinárodní konference H2 Fórum 2023 bylo představit klíčové stakeholdery, poskytnout prostor pro diskusi a networking, a popularizovat znalosti o bezemisních technologiích.


 

V měsíci dubnu 2022 byla zahájena příprava 5. aktualizace Akčního plánu Strategie RE:START a byla otevřena možnost zapojit se do sběru podnětů pro ověření absorpční kapacity a tvorbu nových opatření.

Své náměty na konkrétní projekty je možné vložit do Informačního systému projektových záměrů na www.projektovezamery.cz. V sekci Základní informace o projektu do kolonky Výsledek/výstup projektu, prosím uveďte název RESTART.
Sběr podnětů touto formou probíhal do konce června.

Další způsob, jak předat Vaše podněty, byla možnost konzultace na RSK působících na krajských úřadech ve Vašem regionu, případně se spojit přímo se zástupci MMR v regionálních kancelářích RESTART -  kontakt ZDE.

Podněty bylo také možné zaslat elektronicky na e-mailovou adresu: restartregionu@mmr.cz nebo využít formuláře na těchto webových stránkách v sekci VAŠE NÁPADY.

Během měsíce dubna a května proběhlo celkem 8 seminářů v rámci IROP tour & RESTART
 v Ústeckém (v Děčíně, Mostu, Chomutově, Ústí nad Labem), Moravskoslezském (v Hukvaldech a v Ostravě) a Karlovarském kraji (v Chebu a  Karlových Varech),  kde byly představeny aktuální cíle a čerpání Strategie RE:START a byly prezentovány možnosti zapojení pro přípravu 5. aktualizace Akčního plánu.

Proběhlo také několik dalších prezenčních nebo on-line jednání, kde byly také informace účastníkům prezentovány - např. 12.05.2022 on-line Diskusní workshop k možnosti zapojení se do sběru podnětů pro přípravu AP5 a další.

V měsíci srpnu proběhly ve všech 3 krajích semináře k aktualizaci 5. Akčního plánu:

• KVK: 24. srpna 2022 od 10:30 - 12:30 hod v Karlových Varech, v zastupitelském sále KÚ, Budova A, Závodní 353, K. Vary

ÚK: 25. srpna 2022 od 10:00-12:00 v Ústí nad Labem, v zasedacím síle č. 208 KÚ ÚK, Velká Hradební 311/848, Ústí n. Labem

MSK: 29. srpna 2022 od 09:00-12:00 seminář on-line formou.

Prezentace ze seminářů naleznete ZDE.

V měsících září/říjen 2022 proběhlo projednání návrhu 5. aktualizace Akčního plánu na Regionálních stálých konferencích v Ústeckém, Karlovarském a Moravskoslezském kraji.

16. září 2022 proběhla v Praze v sídle Ministerstva pro místní rozvoj konference Strategie restrukturalizace, kde byla představena aktualizace 5. Akčního plánu, který umožní strukturálně postiženým regionům pomoci využít další finanční prostředky z národních i evropských zdrojů v novém programovém období.

V termínu od 07.-21.10.2022 probíhalo meziresortní připomínkové řízení k materiálu.

Souhrnný akční plán byl schválen vládou ČR dne 14.12.2022 usnesením č. 1047.





 

Hlavním posláním týmu RESTART, který v současné době patří pod Ministerstvo pro místní rozvoj,  je v kontextu vládou ČR schváleného Strategického rámce hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje a politik regionálního rozvoje koordinovat a realizovat komplexní činnosti, které přispívají k maximalizaci pozitivních dopadů rozvojových aktivit do území strukturálně postižených (tzv. uhelných) regionů.

Od 1. července 2024 byl tým RESTART v rámci systemizace zařazen na Ministerstvu pro místní rozvoj do Sekce strategiií a analýz regionální politiky a politiky bydlení, do Odboru regionální politiky, s názvem Oddělení ohrožených území a regionů. Jeho činnost nadále pokračuje:

Oddělení zajišťuje celkové řízení vládní Strategie RE:START na národní úrovni a připravuje procesy zajišťující dlouhodobou udržitelnost restrukturalizačního procesu.

Vyhodnocuje konkrétní opatření, prostřednictvím nichž budou naplňovány cíle Platformy pro uhelné regiony v transformaci, její přínosy a provázanost vládní Strategii RE:START.

Podporuje širokou škálu přípravných, realizačních a evaluačních mechanismů, zpracovává analýzy pro účely regionálního rozvoje.

Zajišťuje komunikaci se zástupci ministerstev a jiných státních rozvojových organizací, zástupci Evropské komise, regiony a dalšími subjekty zodpovědnými za řízení a implementaci rozvojových programů a výzev (financovaných jak z národních, tak nadnárodních zdrojů) s potenciálem dopadu do území strukturálně postižených regionů.

Ve vazbě na Mechanismus pro spravedlivou transformaci se tým podílel na přípravě Plánu spravedlivé územní transformace. V návaznosti na Uhelnou komisi, zejména pak Pracovní skupinu 3 - Socioekonomické dopady řešil problematiku útlumu těžby uhlí a jeho dopadů do strukturálně postižených regionů.

Od roku 2022 do července 2024 bylo oddělení zainteresováno v projektu na podporu implementace OPST.

Cílem projektu, který byl financován ze zdrojů Evropské unie prostřednictvím nástroje technické asistence (Technical Support Instrument, tzv. TSI projekt) bylo zvýšit schopnost národních a regionálních aktérů navrhovat, rozvíjet i uskutečňovat projekty nebo příslušné programy spojené s realizací spravedlivé transformace v uhelných krajích České republiky.

Projekt, který předložilo Ministerstvo pro místní rozvoj, přímo Oddělení ohrožených území a regionů, mířil primárně na podporu a usnadnění implementace projektů z Operačního programu Spravedlivá transformace (OPST). Některá témata, například příprava projektů, informování o nadnárodních programech EU, sdílení tipů a triků pro konání online akcí, nebo představení dobré praxe v oblasti projektů zaměřených na životní prostředí, či klima přesahovala záběr OPST.

Průřezová témata však byla v souladu s dlouhodobým úsilím MMR o socio-ekonomickou transformaci zmíněných krajů v rámci národní Strategie RE:START.
Více informací k projektu TSI je uvedeno na stránkách DotaceEU - Uhelné regiony.

Mechanismus pro spravedlivou transformaci (MST) je součástí širšího investičního plánu pro udržitelnou Evropu a jeho cílem je finančně i prakticky pomoci regionům, pro které bude cesta k unijnímu cíli klimatické neutrality do roku 2050 složitá. Pomoc bude směřovat především do regionů závislých na fosilních zdrojích. Mechanismus se skládá ze tří pilířů:

1.    Fond pro spravedlivou transformaci

2.    Zvláštní režim pro spravedlivou transformaci InvestEU

3.    Nástroj půjček pro veřejnou správu poskytovaný EIB – úvěrový nástroj pro veřej­ný sektor má podporovat veřejné investice pro­střednictvím výhodnějších úvěrových podmínek.

Fond pro spravedlivou transformaci (dále jen „FST“) představuje první pilíř Mechanismu pro spravedlivou transformaci.

Dotační program pro tři české uhelné regiony – Ústecký, Moravskoslezský a Karlovarský kraj si mohou v následujících sedmi letech rozdělit cca 42 mld. korun.  Fond podpoří ekonomickou diverzifikaci a přeměnu dotčených území. Jedná se o cílenou podporu nejvíce dotčených regionů (zejména uhelných) ke zmírnění socioekonomických dopadů transformace (útlum těžby uhlí, transformace ekonomiky atd.).

FST je primárně určen k posílení hospodářské diverzifikace a měl by tedy podporovat produktivní investice (investice do fixního kapitálu nebo ne­hmotných aktiv podniků, např. do strojů nebo softwaru) zejména do malých a středních podniků (MSP). V případě podpory jiných než malých a středních podniků je produktivní investice možná pouze tehdy, pokud je nezbytná pro zmírnění ztrát pracovních míst. Takové investice musí být řádně odůvodněny v Plánu spravedlivé územní transformace (PSÚT), který musí obsahovat indikativní seznam těchto investic a podni­ků.

Zaměření: transformační projekty zaměřené na vytváření nových pracovních míst, pomoc pracovníkům při přechodu do jiných odvětví i obnova území po těžbě uhlí či návazného průmyslu.

Další informace o FST naleznete také na webových stránkách uhelných regionů a Ministerstva životního prostředí:

• DotaceEU – Uhelné regiony
• https://www.mzp.cz/cz/opst_2021_2027

Pro poskytnutí podpory z Mechanismu pro spravedlivou transformaci se zpracovává Plán spravedlivé územní transformace (dále jen „PSÚT“).

PSÚT vychází ze schválené podoby nařízení k FST a představuje první ucelený souhrn podkladů procesu transformace. Ve stávající podobě zahrnuje všechny dostupné informace a východiska definovaná příslušnými regionálními i národními strategiemi. Definované území dopadu vychází z kritérií stanovených a posouzených ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí.

V PSÚT jsou popsány vize přeměny regionů v transformaci a podle se bude určovat, do jakých aktivit budou nasměrovány prostředky z MST (vč. 2. a 3. pilíře).  Je to tedy „jízdní řád” pro transformaci na dalších 10 let. Podobu PSÚT určuje Příloha II Nařízení, kde je po­drobná šablona struktury plánu.

Dle nařízení byl plán připraven za účasti všech relevantních aktérů a v komunikaci s EK. Plán je členěn do tří částí:

1. Nástin procesu transformace a určení nejvíce postižených území v členském státě.
2. Posouzení výzev spojených s transformací pro každé z určených území (mj. Rozvojové potřeby a cíle do roku 2030 s ohledem na dosažení klimatické neutrality a Typ plánovaných operací, vč. oblastí podpory a indikativního seznamu investic do jiných než malých a středních podniků, a též Ukazatele výstupů nebo výsledků pro jednotlivé programy).
3. Řídicí mechanismus (mj. Partnerství, vč. výsledků veřejných konzultací, a Sledování a hodnocení).

Druhým pilířem Mechanismu pro spravedlivou transformaci je zvláštní režim programu InvestEU.

InvestEU je úvěrový nástroj. InvestEU podpoří nejen investice do projektů na územích, na něž se vztahuje spravedlivá transformace (tzn. v regionech, které mají schválen plán transformace podle nařízení o Fondu pro spravedlivou transformaci), ale i v jiných regionech za předpokladu, že z nich mají prospěch území, na která se spravedlivá transformace vztahuje.

Žadatelé: podnikatelé, jejichž projekty generují zisk nebo úsporu.

Zaměření: mobilizace soukromých investic se zaměřením na dekarbonizační projekty, sociální, dopravní a energetickou infrastrukturu.

Úvěrový nástroj EIB představuje třetí pilíř mechanismu pro spravedlivou transformaci.

Nástroj kombinující úvěrovou a dotační složku. Tyto úvěry by subjektům veřejného sektoru poskytly zdroje na opatření, která usnadní přechod ke klimatické neutralitě. S touto podporou lze investovat do oblastí od energetické a dopravní infrastruktury přes sítě dálkového vytápění až po opatření v oblasti energetické účinnosti, včetně renovace budov či sociální infrastruktury.

Žadatelé: právnické osoby veřejného práva nebo soukromoprávní osoby pověřené výkonem veřejné služby.

Zaměření: řešení vážných socio-ekonomických výzev souvisejících s transformací směřující ke klimatickému cíli EU 2030 a klimaticky neutrální ekonomice a zvyšování investic veřejného sektoru, pomocí umožnění financování projektů, které nejsou dostatečně ziskové samy o sobě.

Transformační platforma pro přípravu a implementaci FST je hlavním zastřešujícím orgánem pro zajištění participativního přístupu  při přípravě Plánu spravedlivé územní transformace.

Gestorem PSÚT je Ministerstvo pro místní rozvoj, oddělení RESTART, které úzce spolupracuje s ostatními resorty. Řídicím orgánem FST je Ministerstvo životního prostředí.

Transformační platforma je tvořena ze zástupců resortů, regionálních stakeholderů (NNO, firmy, samosprávy, zástupci krajů).

Členové Transformační platformy jsou pravidelně informováni o výstupech konzultační činnosti, kterou zajišťuje externí společnost pověřená Evropskou komisí a jejímž úkolem je asistovat členskému státu při přípravě PSÚT.

Náplní Transformační platformy je:

• Zajišťovat participativní přístup při přípravě PSÚT.
• Předkládat gestorovi PSÚT návrhy typových aktivit směřujících k transformaci regionů v oblasti energetiky a zmírnění dopadů procesu transformace směřující ke klimatické neutralitě na hospodářství regionu.
• Vznášet připomínky k průběžným verzím PSÚT gestorovi PSÚT.
• Definovat očekávání od transformačního procesu, aktivity vedoucí k naplnění těchto cílů, participuje na aktivizaci území a sleduje vývoj typových transformačních aktivit v čase.
• Vydávat doporučující stanoviska. Má především poradní a doporučující roli.

Po schválení Operačního programu Spravedlivá transformace byla Transformační platforma přeměněna na Monitorovací výbor OPST, který plní všechny funkce vyplývající z nařízení k FST.

Velké podniky jsou v rámci strukturálně postižených regionů nedílnou součástí transformace zejména s ohledem na přímou i návaznou zaměstnanost spojenou se změnami v oblasti energetiky a návazných energeticky náročných provozů od chemického po zpracovatelský průmysl. Jejich případná podpora stejně tak i podpora malých a středních podniků a ostatních ekonomických činností se bude řídit platnými nařízeními pro poskytování veřejné podpory. U velkých podniků bude jejich případná podpora posuzována i z pohledu vlivu na zajištění pracovních míst (jedna z podmínek jejich schválení ze strany Evropské komise v rámci PSÚT).

Ústecký, Moravskoslezský a Karlovarský kraj se již dostaly do tak kritické situace, že si samy pomoci nedokážou. Naše země žila dlouho právě na úkor těchto regionů, a proto se vláda rozhodla pro jejich restrukturalizaci po vzoru Německa. Cílem RE:STARTu je především dát strukturálně postiženým regionům dostatečný impuls k tomu, aby se postavily na vlastní nohy.

Nedisponuje.  RE:START jako organizátor projektu pojmenovává problémy strukturálně postižených krajů, sbírá požadavky, komunikuje s vládou, regiony a ministerstvy a vyhodnocuje efekt jednotlivých opatření. Dohlíží na to, aby RE:START dával smysl jako celek a aby jednotlivá opatření měla kýžený dopad pro daná území. Hlavním garantem Strategie RE:START  je vláda České republiky.

RE:START využívá již existujících mechanismů pro čerpání veřejných prostředků, a to jak z evropských, tak národních programů. Vytvoření speciální rozpočtové kapitoly by přicházelo v úvahu až v situaci, kdy by tento způsob financování neumožnil realizovat opatření pro strukturálně postižené kraje.

Evropské fondy jsou určeny pro celou ČR a dokáží jen částečně reagovat na specifické problémy strukturálně postižených regionů. Díky Strategii RE:START je možné vyhlásit buď specifické výzvy pouze pro tři dotčené regiony nebo v celostátních výzvách upřednostnit vybrané regionální projekty například prostřednictvím bonifikace. Obdobně je to s prostředky ze státního rozpočtu, které jsou na RE:START uvolňovány také na základě přijatého usnesení vlády. Jinak by k jejich vyčlenění vůbec nedošlo.

I kdyby se regionům podařilo čerpat dostatek finančních prostředků, k čemu by to bylo bez uceleného konceptu rozvoje a vzájemné koordinace jednotlivých programů?

RE:START na základě důkladné analýzy pojmenovává problémy strukturálně postižených regionů a stanovuje obecné principy i zcela konkrétní opatření k jejich řešení. Zároveň reprezentuje jasné slovo ze strany státu, které Evropská komise považuje za dostatečný argument k uvolnění prostředků výhradně pro vybrané regiony.

Města, obce, univerzity a v omezené míře i soukromé firmy. Využít je mohou na regeneraci zanedbaných území, opravy silnic druhých a třetích tříd, pořízení moderních strojů a technologií a řadu dalších investic. Na jednotlivých ministerstvech vznikají programy, v rámci kterých žadatelé z jednotlivých regionů čerpají prostředky na realizaci. Výkonný tým RESTART se podílí na vzniku programů, vyhodnocuje jejich efekt na území konkrétního kraje a každoročně k 31. květnu předkládá aktualizovanou zprávu české vládě.

Jednotlivé Akční plány byly schvalovány každoročně. První Akční plán byl schválen v roce 2017 a obsahoval 65 opatření. V dalším roce byla řada opatření z tohoto akčního plánu zahájena a některé z nich se podařilo i naplnit. Následovala aktualizace akčního plánu, která v rámci 2. Akční plán přinesla 27 opatření, která vláda schválila v záři roku 2018. V březnu 2021 byl schválen již 4. Akční plán, který aktualizoval 5 opatření z předchozích akčních plánů a byl rozšířen o dalších 12 nových opatření. V prosinci 2022 byl schválen již 5. Akční plán, který aktualizoval 14 opatření a přinesl jedno nové opatření. V souladu s aktuálními implementačními zásadami probíhá schvalování akčních plánů jednou za 2 roky.

 

Ano, a proto RE:START funguje jako puzzle – ucelený obraz vznikne pouze při správném použití všech součástí. Výkonný tým programu RE:START dohlíží na to, aby dával program smysl jako celek a aby se rozvíjely všechny jeho vyspecifikované pilíře: podnikání a inovace, přímé zahraniční investice, výzkum a vývoj, lidské zdroje, životní prostředí, sociální stabilizace, infrastruktura a veřejná správa a energetika.

Právě kvůli této špatné zkušenosti má Strategie RE:START úplně jiný systém. Peníze rozdělují výhradně ministerstva a ne nějaká speciálně zřízená agentura. Každý projekt přitom přísně posuzují hodnotící komise na základě jasných kritérií. Tým Strategie RE:START navíc ověřuje, zda byly prostředky na projekty vynaloženy efektivně. Mechanismus přidělování dotací a tato dvojí kontrola jsou dostatečnou ochranou proti zneužití veřejných prostředků.

To by jistě nefungovalo – a právě proto Strategie RE:START nevznikla „od stolu“, ale „zdola“, na základě požadavků a zkušeností přímo ze stran jednotlivých regionů. Na přípravě Strategického rámce se podílely stovky samospráv, soukromých společností, státních podniků, podnikatelů, asociací, vzdělávacích institucí a dalších subjektů. Následnou diskusi nad akčními plány moderuje tým Strategie RE:START, který jako garant a organizátor  kontinuálně sbírá požadavky z řad široké i odborné veřejnosti, komunikuje s vládou, regiony a ministerstvy a vyhodnocuje efekt jednotlivých opatření.

Není jediný důvod, aby byly při čerpání dotací privilegovány právě velké firmy. Příjemci jsou kraje, obce, místní malé i střední podniky, místní podnikatelé, školy, státní organizace a další instituce. Hodnotící kritéria jsou nastavena tak, aby zvolené opatření jednoznačně přispělo k procesu restrukturalizace regionů a žadatelé tedy musí velmi důkladně a konkrétně zdůvodnit, proč by zrovna jejich projekt měl být vybrán.

Ano. Svým podnětem se může zapojit kdokoliv z odborné i laické veřejnosti, a to například prostřednictvím formuláře na webových stránkách RE:START www.restartregionu.cz. Opatření, která nebyla zahrnuta ve stávajících akčních plánech, mohou být navržena pro přípravu aktualizovaného akčního plánu.
 

Určitě ne, protože již nyní jsme svědky reálných investic s viditelnými přínosy. Během pouhých 80 dní od schválení RE:STARTu se podařilo například vyhlásit dvoumiliardový program Regenerace a podnikatelské využití brownfieldů či navýšit tzv. 15 ekomiliard na obnovu krajiny po těžbě o 3 miliardy korun. Řada opatření se navíc realizovala dokonce ještě před schválením Strategie RE:START, například program na podporu rozvoje pracovních příležitostí na území Ústeckého a Moravskoslezského kraje. Od roku 2017 dosud bylo do regionů přiděleno více než 11 miliard Kč v návaznosti na Strategii RE:START.

OP Spravedlivá transformace (OPST) se zaměřuje na řešení negativních dopadů odklonu od uhlí v nejvíce zasažených regionech (Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský kraj). Cílem podpory je umožnit těmto regionům a lidem řešit sociální, hospodářské a environmentální dopady transformace, která je zaměřena na dosažení cílů Unie v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030 a klimaticky neutrálního hospodářství Unie do roku 2050.
OPST tak nepokrývá všechny oblasti, které jsou definovány jednotlivými opatřeními ve Strategii RE:START, je spíše jeho podmnožinou. OPST pomůže část Strategie RE:START naplnit, ale celou ji nenahradí.

Transformace spojená s OPST je naopak ohraničená cíli fondu, které směřují k přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku a řešení dopadů tohoto přechodu. Směr Strategie RE:START je širokospektrální a přesahuje toto vymezení. Zařazení Strategie do územní dimenze a její prosazování přinesly do Karlovarského, Ústeckého a Moravskoslezského kraje více jak 11 mld. Kč, a to díky specifickým alokacím nebo bonifikacím těchto krajů v existujících výzvách.

Do naplňování Strategie RE:START vstupují i další nástroje, které přímo ovlivňují úspěšnost její realizace a jsou obtížněji vykazatelné. Jedná se např. o modernizace vybrané dopravní infrastruktury v rámci Dopravní sektorové strategie Ministerstva dopravy ve výši 11 mld. Kč, navýšení programu „Ekomiliardy“ o další 3 mld. Kč, které již nyní začínají sloužit k podpoře projektů na regeneraci a resocializaci území zasaženého těžbou a které by bez tohoto navýšení již nemohly být realizovány. Jedná se o prostředky, které se budou v následujících letech v regionu Severozápad rozdělovat. Dále pak výzvy z Modernizačního fondu, které se budou vyhodnocovat v následujících letech, a kde je ve výzvách zvýhodnění pro strukturálně postižené regiony.
 

Více informací k OPST: Operační program Spravedlivá transformace – Oficiální stránky Operačního programu Spravedlivá transformace (opst.cz)

Každým rokem je předkládáno vyhodnocení implementace Strategie RE:START vládě ČR, čemuž předchází projednání v regionech. Předkládá se Zpráva o realizaci souhrnných akčních plánů hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje, která hodnotí naplňování jednotlivých opatření.