V prvním akčním plánu Strategie hospodářské restrukturalizace pro Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský kraj bylo 65 opatření v sedmi tematických pilířích. „Po jednání s vedením Moravskoslezského kraje jsme si potvrdili třicet jedna priorit, z nichž byly následně vydefinovány ještě takzvané superpriority se zapojením developerů,“ ohlédl se zpět vládní zmocněnec Jiří Cienciala.

V pilířích A a B, které jsou zaměřeny na podnikání a inovace resp. přímé investice, se jednání o jejich naplňování většinou teprve rozbíhají. Prozatím nejdále je regionálně specifické opatření MS kraje nazvané Jessica II., jehož účelem je podpořit rozvoj podnikání, příliv nových investic, vytvoření nových pracovních míst v prioritních oborech nebo přeměnit stará průmyslová či zanedbaná území na moderní podnikatelské objekty pomocí vhodného nastavení úvěrů.

V pilíři týkajícím se lidských zdrojů nastal velký posun u opatření Cílené komplementární výzvy z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání pro VŠ ve strukturálně postižených regionech. „Zde je připravena alokace ve výši zhruba dvě a půl miliardy korun, přičemž polovina z této částky by měla připadnout Moravskoslezskému kraji. Máme před sebou závěrečné jednání na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. Předpokládáme, že výzva bude vyhlášena v prvním čtvrtletí příštího roku,“ řekl Cienciala.

V pilíři E sociální stabilizace vychází spousta opatření z návrhu Ministerstva práce a sociálních věcí. „V této oblasti je velmi aktivní Moravskoslezský pakt zaměstnanosti. Připraveny jsou návrhy na pilotní projekty, v případě kariérového poradenství a regionálního managementu už konkrétní projekty, které se budou podávat do různých výzev,“ vysvětlil Jiří Cienciala.

V oblasti životního prostředí je jedním ze zásadních regionálně specifické opatření týkající se čerpání financí programu na řešení ekologických škod. Po provedení krajského auditu priorit budou následovat jednání s Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem financí s cílem posouzení priorit pro nadcházející dva roky v souladu s hospodářskou strategií restrukturalizace.

Vážnější kaňkou na dosavadním průběhu implementace prvního akčního plánu je skutečnost, že se do rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury pro rok 2018 nepodařilo prosadit vládou schválenou částku pět set miliónů korun na opravy silnic II. a III. tříd. „Bohužel se tak stalo i přes ujištění ze strany ministerstva. Nepomohly ani naše opakované námitky. V regionech je to klíčový problém. Proto jsme toto opatření znovu zahrnuli do aktualizovaného akčního plánu. V tomto vidíme naše poslání,“ zdůraznil Jiří Cienciala.

Úkolem Úřadu vládního zmocněnce je vedle monitoringu jednotlivých opatření také přispívat k nastavování podmínek tak, aby měly efekt pro území kraje. To se děje např. u připravované nové výzvy na podnikatelské využití brownfieldů nebo tzv. intravilánů (zastavěných částí měst a obcí). „Když už je výzva vyhlášena, měla by být nastavena tak, aby si na finanční prostředky sáhlo co nejvíce měst a obcí,“ pokračoval Cienciala. To už se podařilo např. v případě druhé výzvy na demolice v sociálně vyloučených lokalitách, kde došlo ke zvýšení finančních zdrojů.