Seminář představil možnosti strukturální změny regionů ovlivněných těžbou hnědého uhlí a především závěrečnou zprávu česko-německé expertní skupiny tvořené zástupci energetických firem, státní správy, místních samospráv, neziskových organizací, odborů a inovativních regionů. Projekt společně uspořádaly organizace Heinrich-Böll-Stiftung, Deutsche Umwelthilfe, Glopolis a E3G. Akce proběhla pod záštitou poslankyně Dany Balcarové a senátorky Jitky Seitlové.

„Pokud jde o restrukturalizaci hnědouhelných regionů, vždy budeme dohánět zhruba 20leté zpoždění za Německem. Vidím v tom ale i výhodu, protože se můžeme inspirovat v tom pozitivním a vyvarovat se chyb. Jsem proto moc ráda za podobné semináře, protože svědčí o pokračování skvělé interdisciplinární česko-německé spolupráce v této oblasti. Nyní nás čeká důležité jednání o RE:STARTu s Evropskou komisí, tak věřím, že se nám podaří koncepci dále rozvíjet i v rámci přeshraniční spolupráce,“ řekla Gabriela Nekolová, zástupkyně zmocněnce vlády pro Ústecký, Moravskoslezský a Karlovarský kraj a jedna z hlavních tváří projektu RE:START.

Studii Budoucnost hnědouhelných regionů v Evropě představila ředitelka berlínské pobočky organizace E3G Sabrina Schulz a právě při této příležitosti ocenila český vládní program RE:START jako příkladnou koncepci, která reflektuje všechny relevantní požadavky a regionální specifika a přináší systémové řešení.

Z přehledu německých a českých uhelných elektráren vyplývá, že jejich průměrné stáří se pohybuje v rozmezí 33-38 let, přičemž průměrná životnost je až kolem 55 let. Přesto by se podle Sabriny Schulz měly dotčené regiony již nyní připravovat na život bez uhlí. „Určitě nemá smysl stanovit pevné datum ukončení těžby, ale je třeba být flexibilní. Podniky musí mít dostatek času se na tyto změny připravit. Důležité je především nastavit jednoznačnou regulaci, aby podniky věděly, co je čeká, a zároveň najít vhodnou alternativu k uhlí,“ uvedla Sabrina Schulz.

Diskuzi o podobě rekultivací obohatil příspěvek specialisty společnosti RWE Elmara Kampköttera. Jeho prezentace zachycovala proměnu největšího ze tří povrchových dolů, které RWE v Německu provozuje. Fotografie území v průběhu 40 let ilustrovaly, jak se z „měsíční krajiny“ rodí nová příroda s novými funkcemi.

Zdroj: https://www.info.cz/energetika/budoucnost-bez-uhli-je-daleko-evropa-by-se-na-ni-ale-mela-pripravovat-uz-ted-30775.html