Nákupy veřejného sektoru dosahující v České republice ročně zhruba 990 mld. Kč, což je asi 14 % HDP a představují tak zásadní hybnou a formující sílu pro českou ekonomiku. Proto je efektivní využít jejich vlivu k nasměrování ekonomiky k udržitelným výrobním i spotřebním vzorcům.
Důležitým milníkem pro využití environmentálně a sociálně odpovědných aspektů (a inovací) ve veřejných zakázkách bylo přijetí § 6 odst. 4 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”). Z tohoto ustanovení, ve spojení s § 28 odst. 1 písm. p) a q) ZZVZ vyplývá povinnost při zadávání veřejné zakázky aspekty sociálně a environmentálně odpovědného zadávání řádně zohlednit, pokud to bude s ohledem na povahu a účel veřejné zakázky vhodné. Právní úprava však nestanoví minimální úroveň ochrany, kterou by měl zadavatel hodnotám chráněným § 6 odst. 4 ZZVZ přiřknout. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu č.j.
10 As 328/2023- 44 - html ze dne 29.10.2024 ve věci „Alternativní tonery“ (kterým NSS zamítl kasační stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Brně čj.
31 Af 40/2022-136 ze dne 12. 12. 2023) je takové rozhodnutí, na zadavateli, přičemž zvolená opatření, resp. jejich absenci, musí řádně odůvodnit. Nadto soud konstatoval, že zásada v § 6 odst. 4 ZZVZ slouží primárně jako výkladové vodítko pro ostatní ustanovení ZZVZ. Rozsudek tak poukazuje na nejednotnost míry uplatnění právní regulace a tudíž výkladu, jakou minimální úroveň dodržování zásad environmentálně a sociálně odpovědného zadávání mají zadavatelé zvolit.
Obavy zadavatelů z nesprávné aplikace zásady OVZ, nedostatečná kapacita a odborná připravenost osob odpovědných za veřejné nákupy vedou často k formalistickému přístupu a neuplatnění ani minimální vhodné míry OVZ. Důsledkem není jen nejednotný přístup, nedochází tak ani k maximalizaci tzv. value for money (tj. poměru získané hodnoty a výše vynaložených veřejných prostředků, překládá se též jako „hodnota za peníze pro společnost“).
Potenciál odpovědného veřejného zadávání tak zůstává nevyužitý (viz
Výroční zpráva o elektronizaci a stavu veřejných zakázek v ČR za rok 2022). Harmonizace minimální úrovně OVZ pro vybrané předměty je v zahraničí úspěšně využívaný prostředek pro implementaci environmentálně a sociálně odpovědného veřejného zadávání, viz například:
V
Národní strategii veřejného zadávání v České republice pro období let 2024 až 2028 proto vláda ČR stanovila, že pro implementaci environmentálně a sociálně odpovědného veřejného zadávání je potřeba vytvořit „databázi harmonizovaných minimální standardů OVZ“, včetně textací využitelných v zadávacích dokumentacích.
Vhodně zvolené, dostatečně návodné a systematicky uplatňované standardy OVZ přinesou vedle primárně pořizovaného plnění zadavatelům, potažmo veřejné správě, benefity v oblasti environmentální a sociální udržitelnosti a zahrnou do hodnoty plnění i negativní externality, které by jinak bylo potřeba financovat z jiných veřejných zdrojů. Z aktualizované
Metodiky veřejného nakupování Ministerstva financí navíc vyplývá, že vhodné využití OVZ ve vztahu k principům 3E naplňuje zejména princip efektivnosti (OVZ je „přínosem“ dle § 2 písm. n) zákona č. 320/2001 Sb. o finanční kontrole) a hospodárnosti.
Minimální standardy odpovědného veřejného zadávání pro vybrané předměty plnění (dále jen „Minimální standardy OVZ“) byly zpracovány pro šest předmětů plnění, a to dodávky kancelářského papíru, dodávky potravin, zajištění služeb fyzické ostrahy administrativních budov, zajištění stravovací služby, zajištění úklidových služeb administrativních budov a pro stavebnictví, u nichž:
- lze využít relativně jednoduchá, praxí prověřená řešení, která nezatíží neúměrně zadavatele a relevantní trh na ně bude umět reagovat;
- je známo, že v praxi často dochází k porušování zejména pracovněprávních předpisů ze strany dodavatelů;
- lze očekávat největší environmentální a/nebo sociální dopady.
Vybrané předměty plnění byly vyhodnoceny jako vhodné pro dodržování zásady environmentálně a sociálně odpovědného zadávání, a to přinejmenším v minimální míře stanovené standardy, zadavatel při přípravě konkrétní zakázky však nadále posuzuje (objektivně a odůvodnitelně) jejich vhodnost ve vztahu k dalším atributům povahy a smyslu veřejné zakázky (např. délce smluvního vztahu).
V současné době probíhá meziresortní připomínkové řízení, připomínky k návrhům Minimálních standardů OVZ lbylo také možné zaslat e-mailem:
monika.dobrovodska@mmr.gov.cz do 11. července 2025. Návrhy usnesení vlády a Minimálních standardů OVZ, včetně jejich odůvodnění a souvisejících nezávazných (doporučujících) textací do zadávací dokumentace a do smlouvy lze najít
zde.