Cílem priority NSVZ je: Standardní využívání environmentálně a sociálně odpovědného veřejného zadávání ve vhodných zakázkách
 
Podstatou environmentálně a sociálně odpovědného veřejného zadávání (ESOVZ) je strategické využití vlivu, který mohou veřejní zadavatelé svou kupní silou na trhu uplatňovat. ESOVZ vychází také z odpovědnosti veřejné správy za efektivní a hospodárné využívání veřejných prostředků (v souladu s Metodikou veřejného nakupování Ministerstva financí).
 
 

Odpovědné veřejné zadávání je proces, při kterém organizace veřejné správy uspokojují své potřeby pořízením produktů, služeb a stavebních prací, přičemž získávají hodnotu za peníze (value for money) v průběhu životního cyklu vytvářením prospěchu pro společnost a ekonomiku a minimalizací negativních dopadů na životní prostředí. Sustainable Procurement Task Force UK (2006) a Marrakesh Task Force on Sustainable Public Procurement, UNEP

 

Srov. definici udržitelného veřejného zadávání v Pokynech ISO 20400: “Udržitelné zadávání veřejných zakázek [je] zadávání veřejných zakázek, které má co nejpozitivnější environmentální, sociální a ekonomické dopady během celého životního cyklu.”

 
Výchozí situace ESOVZ při přijetí Národní strategie veřejného zadávání
 
Uplatňování environmentálně a sociálně zaměřených aspektů ve veřejných zakázkách bylo posíleno přijetím zakázkových směrnic v roce 2014, kdy se spolu s inovacemi stalo environmentálně a sociálně odpovědné zadávání, včetně podpory MSP, které mají často vliv na místní zaměstnanost, jedním ze strategických cílů zakázkových směrnic, transponovaných do ZZVZ.
 
Milníkem v jejich zavádění do tuzemské zakázkové praxe se s účinností od ledna 2021 stalo přijetí nových zásad environmentálně a sociálně odpovědného zadávání veřejných zakázek v § 6 odst. 4 ve spojení s § 28 odst. 1, písm. p) a q) ZZVZ. Po novele ZZVZ z r. 2023 se na zadávání VZMR nevztahuje povinnost aplikovat zásady sociálně a environmentálně odpovědného zadávání a inovací. Přesto může být v řadě případů vhodné tyto zásady i ve VZMR aplikovat, neboť právě některé VZMR mohou být vhodným nástrojem pro dosažení pozitivních společenských či environmentálních dopadů, o čemž svědčí řada příkladů dobré praxe. Mohou také ve vhodných veřejných zakázkách, při správné aplikaci, spolupůsobit při naplňování principu efektivnosti a hospodárnosti veřejného nákupu (viz Metodika veřejného nakupování Ministerstva financí).
 
Z analýzy Mapování objemů veřejných zakázek, která se zaměřila na 50 největších zadavatelů odpovídajících dlouhodobě za 62,56 % objemu zadaných veřejných zakázek zadaných v zadávacím řízení, vyplynulo, že kvalitativní kritéria environmentální, sociální a inovativní byla identifikována a v méně než 1 % zakázek. To potvrdila i Výroční zpráva o elektronizaci a stavu veřejných zakázek v ČR za rok 2022.
 
Konkrétní cíle Národní strategie veřejného zadávání
 
Pro dosažení implementace ESOVZ na úrovni organizací obdrží zadavatelé v souladu s NSVZ

• pomůcky, zejména aktualizovanou znalostní databázi, minimální standardy OVZ, vzorové textace, sdílené příklady dobré praxe
• potřebné kompetence k tomu, aby mohli zásady environmentálně a sociálně odpovědného zadávání ve veřejných zakázkách uplatnit v těch veřejných zakázkách, ve kterých je to vhodné a kde to přinese společenský benefit.

 
Pro implementaci ESOVZ je třeba začít systematicky zohledňovat environmentální i sociální aspekty, případně jejich kombinace, ve vhodných předmětech plnění:

• u nichž lze očekávat největší environmentální a/nebo sociální dopady; typicky předměty plnění s nejvyšší emisní zátěží jako jsou stavební práce , včetně důrazu na zpracování projektové dokumentace a na druhé straně předměty plnění, které jsou vhodné pro podporu sociálního podnikání nebo v nichž hrozí porušování Úmluv Mezinárodní organizace práce či důstojných pracovních podmínek apod.;
• u nichž již existují praxí prověřená řešení, vzorové textace, v praxi odzkoušené a osvědčené příklady dobré praxe;
• které nabízejí relativně jednoduchá řešení, např. nákup sezónního ovoce a zeleniny a potravin z blízka ve VZMR do mateřských a základních škol, jež nakupují v tomto režimu;
• ze strany zadavatelů, kteří hodlají využívat k financování dané zakázky nástroje udržitelného financování.

 
Zároveň je nutné ve veřejných zakázkách vyvíjet tlak na zmírnění rizik, ať už způsobených dlouhodobým zadáváním na nejnižší nabídkovou cenu či problematickými aspekty v poddodavatelských řetězcích. Veřejná správa by neměla rezignovat na svou odpovědnost a neměla by přijímat plnění, které vykazuje rizikové aspekty typu nedodržování pracovněprávních předpisů a předpisů BOZP v poddodavatelských řetězcích, nedůstojné pracovní podmínky při zajišťování služeb typu ostrahy a úklidu, nedodržování úmluv Mezinárodní organizace práce, což může vést až k sociálnímu dumpingu či tacitní toleranci využívání dětské práce, při nákupu některých potravin, textilu apod.
 
Je žádoucí dodavatele dostatečně informovat o zájmu veřejné správy ESOVZ využívat ve veřejných nákupech, lze využít zejména:

• předběžné tržní konzultace
• oborové tržní konzultace
• akce typu Meet the Buyer, Meet the Potential Bidder apod.

 
Veřejné prostředky vynakládané na veřejné zakázky strategicky jsou v souladu s dalšími veřejnými politikami jako nástroj pro stimulaci trhu, jak ve vztahu ke klimatickým závazkům ČR a minimalizaci negativních dopadů nákupů na životní prostředí, tak pro podporu společenské odpovědnosti a soudržnosti, včetně širších ekonomických přínosů jako je pozitivní vliv na místní ekonomiku, podporu sociálního podnikání apod. Ze zkušeností států EU, které přijaly strategie veřejného zadávání, vyplývá, že veřejné zakázky mohou být převodní pákou ekonomiky, jejího nasměrování k udržitelným výrobním i spotřebním vzorcům a celkově přispívat k dosažení odolné a soudržné společnosti.