Byl jste jmenován zmocněncem hejtmana pro RE:START a Uhelnou platformu. Proč tato pozice vznikla a co si od této práce slibujete?
Vše souvisí se změnou implementační struktury programu RE:START, která od letošního roku přešla do gesce Ministerstva pro místní rozvoj. Spolu s tím došlo k posílení pravomocí jednotlivých krajů. Byl jsem pověřen panem hejtmanem, abych z pozice jeho zmocněnce koordinoval aktivity programu RE:START v našem kraji. Při stanovení priorit se i nadále opíráme o partnery v Regionální stálé konferenci rozšířené o členy krajské tripartity. Kromě toho je důležité každým rokem určit a připravit strategické projekty s významným dopadem na proměnu našeho regionu. K tomu byl nově zřízen takzvaný Řídicí výbor pro transformaci Moravskoslezského kraje. Jeho členy jsou hejtman a jeho čtyři náměstci, dále primátoři šesti statutárních měst v kraji a vládní zmocněnec pro strukturálně postižené kraje Jiří Cienciala, jehož úřad v minulosti celý proces nastartoval. Stálými hosty jsou také poslanec Evropského parlamentu Evžen Tošenovský a ředitelé krajských organizací.
Začátkem roku byly schváleny strategické projekty MSK, které by měly mít významný dopad na transformaci kraje. Podle čeho byly vybírány?
Definování strategických projektů vycházelo z priorit strategie Moravskoslezského kraje, která se momentálně připravuje. Ta je zaměřena především na oblasti podnikání, inovací, vědy a výzkumu. Potřebujeme do kraje dostat vyšší míru přidané hodnoty, s tím spojené vyšší mzdy, přilákat talentované lidi a zatraktivnit zdejší prostředí. Jedná se o projekty napříč různými oblastmi, když budu konkrétní, velký důraz klademe například na aktivity spojené s rozvojem inovací a podnikání kolem Moravskoslezského inovačního centra a Technické univerzity, dále pak s turistickým využitím Beskyd, růstem kvality středního školství a patří sem také vybudování Moravskoslezské vědecké knihovny.
Na nedávné výroční konferenci v prostorách Ministerstva pro místní rozvoj zaznělo, že Moravskoslezský kraj je ze všech tří strukturálně postižených regionů nejúspěšnější v čerpání dotací. Konkrétně se jedná o částku ve výši jedné a půl miliardy korun…
Je to dílem dobré spolupráce s Národním výkonným týmem RE:STARTu. Společně se nám daří zvyšovat povědomí o tomto programu, vyjednávat vhodné podmínky pro nastavení jednotlivých výzev, do nichž se zapojuje stále více měst a obcí, ale i jiných subjektů.
Můžete připomenout některé z aktuálních výzev?
V letošním roce jsou pro RE:START vyčleněny prostředky za více než šest miliard korun. Do poloviny července je otevřena výzva na regeneraci a podnikatelské využití brownfieldů. Zaujala výzva na nepodnikatelské využití brownfieldů, do níž se z Moravskoslezského kraje přihlásilo dvaadvacet měst a obcí a jejich žádosti se nyní vyhodnocují. Oblíbený je i dotační program na demolice v sociálně vyloučených lokalitách, kde také máme několik podaných žádostí.
Česká republika je zapojena do Evropské platformy pro uhelné regiony v transformaci. Jaké jsou výhody či přínosy této účasti a jak z toho může těžit Moravskoslezský kraj?
Smyslem platformy je pomoc uhelným regionům s hospodářskými a společenskými problémy, které souvisí s útlumem těžby. Česká republika se členem této platformy stala vloni na jaře prostřednictvím RE:STARTu. Vidíme v tom možnost získat pro náš kraj další evropské peníze, kterou budou potřeba při přechodu na takzvanou pouhelnou dobu. Například všem členům platformy bylo doporučeno využívání komunitárních programů financovaných přímo z rozpočtu Evropské unie. Chceme využít program LIFE, který nám pomůže k rozvoji tzv. pohornické krajiny na Karvinsku. V polovině července budeme o tomto projektu diskutovat přímo v Bruselu se zástupci Evropské komise. Důležité je, že v červnu zastupitelstvo Moravskoslezského kraje schválilo návrh na zahájení přípravy a rozhodnutí o profinancování a kofinancování projektu IP LIFE pro adaptaci pohornické krajiny. Je to pro nás šance připravit projekty, získat na ně posudek a následně finanční prostředky na jejich realizaci. Důležitou položku tvoří také realoakce z evropských prostředků, které prostřednictvím výzev zamíří přímo do našeho kraje.
O kolik finančních prostředků se jedná a jak budou využity?
Evropská komise souhlasila s realokacemi nevyčerpaných financí ze současných operačních programů v ČR směrem k uhelným regionům, pro které v uhelné platformě sama teprve jedná o vyčlenění finančních zdrojů na období po roce 2020. V jejich rámci jednotlivá ministerstva vyčlenila pro uhelné regiony šest miliard korun na výzvy, které jsou postupně vyhlašovány v průběhu letošního roku. Už známe výsledky výzvy na snížení emisí ze stacionárních zdrojů. Do výzvy předložily projekty zejména velké průmyslové podniky, které usilují o snížení emisí ve svých provozech. Z Moravskoslezského kraje bude podpořeno deset projektů za více než 1,3 miliardy korun. Evropská unie na ně přispěje částkou přesahující tři čtvrtě miliardy korun. Částka 1,8 mld. je alokována pro výzvu na nákup nízkoemisních a bezemisních vozidel a 872 miliónů na uspokojení projektů ze zásobníků z výzvy na zvýšení kvality návazné péče. Brzy bude vyhlášena výzva na modernizaci základních škol a také další výzva v dotačním programu Nemovitosti určena na rekonstrukce podnikatelských budov. To všechno jsou věci, které se chystají, ale z těch aktuálních chci zmínit ještě jednu věc, kterou v rámci našeho kraje považujeme za dosavadní největší úspěch RE:STARTu.
Povídejte…
Jedná se o výzvu z operačního programu Výzkum, Vývoj, Vzdělávání, díky níž Ostravská univerzita získala finanční prostředky v hodnotě zhruba jedné miliardy korun. Proto ještě v letošním roce začne s výstavbou dvou nových fakult na Černé louce. V první budově vznikne zázemí pro Katedru studií lidského pohybu. Součástí objektu bude velký sportovní sál, gymnastické sály nebo lezecká stěna. Za důležité považuji, že rozsáhlá sportoviště budou sloužit nejen studentům, ale prostor bude moci využívat i veřejnost. Ostravská univerzita tak konečně získá vlastní sportoviště, které jako jediná v zemi nemá. Druhá z budov poskytne zázemí pro studenty hudebních a vizuálních umění. Veřejnost zde ocení mezinárodní výstavy či koncerty. Součástí totiž bude výstavní prostor i malý komorní sál.
Výhledově je v přípravě v pořadí už čtvrtý akční plán, který se soustředí zejména na transformaci Karvinska…
Ano, nyní se zabýváme územím mezi Karvinou, Havířovem a Orlovou, kde do budoucna vidíme prostor pro velký rozvoj. Vycházíme z aktivit zaměřených na transformaci pohornické krajiny na Karvinsku. Bylo dohodnuto, že na příští rok jeden až dva strategické projekty doporučené vládě budou s vazbou právě na toto území, kde už hornická činnost skončila nebo pomalu dobíhá. Už nyní probíhají debaty se stakeholdery, krajská organizace MSID seznamuje s plány zástupce vlastníků pozemků a firem, veřejné správy, starosty obcí i další instituce. Na základě této debaty bude 17. července podepsáno memorandum všech zainteresovaných stran o spolupráci, aby připravované projekty nezůstaly jen na papíře. Ale nejde jen o Karvinsko, dalšími strategickými body pro čtvrtý akční plán jsou například rozvoj turistické oblasti Slezská Harta, letiště Leoše Janáčka v Mošnově nebo rozvoj sítě řemeslných a podnikatelských inkubátorů v kraji. Další náměty na strategické projekty vyjdou z procesu tvorby nové strategie Moravskoslezského kraje.