První projekt, který CPIT řeší ve spolupráci se společností Bonatrans Group, a.s., se rozběhl už vloni. Je zaměřen na povrchové vytvrzování náprav železničních dvojkolí. „Týká se postupů, které vedou ke zvyšování odolnosti náprav proti únavě a prodlužují jejich životnost. Rotací dvojkolí při jízdě kolejových vozidel dochází k cyklickému namáhání, nejvíce v povrchových vrstvách nápravy, avšak po zpevnění technologií indukčního kalení se namáhání sníží a tím se prodlouží i životnost,“ popisuje ředitel CPIT Bohumír Strnadel. Další možností řešení je podle něj zachování dosavadní životnosti a snížení hmotnosti nápravy. Podle Strnadela zavádění takových technologických postupů šetří energii a surovinové zdroje.

Letos byl ve spolupráci s firmou Brano, a.s. zahájen projekt, který se týká vývoje a technologického návrhu automobilových zámků na principu shape memory efektu nikl-titanových slitin. „Pružina kovu s tvarovou pamětí (shape memory) zajišťuje tepelným impulzem vlastní funkci uzamykání,“ vysvětluje Strnadel a přidává jednu zajímavost. „Do řešení tohoto projektu je jako konzultant zapojen i profesor Shuichi Miyazaki z japonské univerzity v Tsukubě, který je na technologické aplikace shape memory alloys jedním z nejvýznamnějších světových odborníků. „Za mého působení v Japonsku na National Research Institute for Materials jsem právě s ním začal studovat chování nikl-titanových slitin během mechanického cyklování, kdy se shape memory efekt stabilizuje. To je nesmírně důležité pro spolehlivou funkci těchto slitin.“

V jaké fázi je projekt v současné době? „Máme za sebou první schůzky, nyní posuzujeme základní mechanismy, které bychom mohli vytipovat z hlediska uplatnění shape memory efektu. Cílem je najít nejvhodnější mechanismus, který bude technologicky i cenově vyhovovat budoucímu výrobci, firmě Brano. Letos bychom měli v rámci řešení projektu navrhnout způsob, jak celý zámek bude fungovat, možností technického řešení je více. Poté bychom začali s vlastní konstrukcí. A protože na CPIT disponujeme i výrobními kapacitami, máme zájem co nejdříve vyrobit i prototyp nového zámku,“ pokračoval Strnadel.

Oba tyto projekty byly finančně podpořeny v rámci vládního programu RE:START, který je zaměřen na hospodářskou restrukturalizaci Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje. Součástí tohoto programu jsou veřejné soutěže připravované ve spolupráci s TAČR. Centrum pokročilých inovačních technologií je celoškolským pracovištěm, jehož hlavním cílem jsou inovace a aplikovaný výzkum, který se týká zejména mezioborových témat. Proto vedle projektů podporovaných TAČR realizuje CPIT také dva projekty z programu věda-výzkum-vzdělávání ITI (integrované územní investice), které se týkají předaplikačního výzkumu a dlouhodobé mezisektorové spolupráce.

V předaplikačním výzkumu CPIT úzce kooperuje s prestižní Seoul National University v  tématech hodnocení zbytkové životnosti konstrukcí a konstrukčních částí. „Součástí projektu je i nákup unikátního zařízení, které dokáže předpovědět okamžik ukončení technického života konstrukce. To může být podkladem pro změnu technologických parametrů provozu zařízení. Takové informace o technickém stavu, zejména tlakových systémů, mohou být užitečným podkladem pro rozhodování o omezení provozu a zamezení vzniku havarijního stavu. Provozovatel konstrukce si díky tomu může do budoucna plánovat, za jakých podmínek a jak dlouho může konstrukci provozovat. Roli zde hrají tři základní parametry, kterými jsou čas, teplota a způsob namáhání. Toto všechno budeme moci pro podniky zajišťovat přímo v provozu, naše nové zařízení bude mobilní,“ vysvětluje Bohumír Strnadel. Do projektu předaplikačního výzkumu je zapojen další japonský odborník světového významu Dr. Kunio Hasegawa, který je i členem American Society of Mechanical Engineering Board (Výbor společnosti amerických strojních inženýrů).

U projektu dlouhodobé mezisektorové spolupráce Inovativní léčebné metody pohybového aparátu v úrazové chirurgii mají na CPIT radost z podpory ze strany Moravskoslezského kraje. „Tento projekt je rozdělen do tří výzkumných záměrů. První se týká vývoje konstrukčních materiálů pro biomedicínské implantáty. Také do něj jsou zapojeni tři profesoři z Japonska, Prof. Fukutomi, Prof. Umezawa, kteří pocházejí z Yokohama National Univerzity, a Prof. Kobayashi z Tokijského technologického institutu,“ pokračoval Strnadel s tím, že koncem března se v prostorách CPIT uskuteční úvodní schůzka k řešení projektu za účasti všech řešitelů. Do projektu je kromě CPIT zapojena i Lékařská fakulta Ostravské univerzity, Fakultní nemocnice Ostrava, výrobce zdravotnických prostředků MEDIN, a.s. a Ortopedická protetika FM, s.r.o. „Druhý výzkumný záměr se bude týkat interakce cizích povrchů, tedy kovů s živou tkání. Třetí oblast je pak zaměřena na rehabilitační postupy a na vývoj nových zdravotnických prostředků, jako jsou implantáty či fixátory. Jejím základním záměrem je zkrácení léčby zlomenin a zvýšení její úspěšnosti.“

Úzké spolupráce s japonskými odborníky si Strnadel cení. „Letos jich máme do našich projektů zapojeno pět. Jsou to kapacity světového významu, které mají velké zkušenosti a přece jen trochu jiný přístup k řešení témat aplikovaného výzkumu, což může ten náš jen obohatit.“ A to není vše, CPIT využívá znalostí již prvních studentů, absolventů doktorského studia Ph.D. z Číny, plánuje těsnou spolupráci s Hubei University of Technology v čínském Wu-hanu. Zástupci této univerzity přijedou v létě do Ostravy diskutovat možnosti zapojení Ph.D. studentů a mladých vědecko-výzkumných pracovníků do aplikovaného výzkumu na CPIT.

Některé další projekty, které CPIT řeší, jsou v rámci České republiky naprosto unikátní a mají vysoký společenský přínos. „V oblasti akustiky má naše pracoviště výlučné postavení na českém trhu v dodávkách bezdozvukových komor pro testování hladiny hluku konstrukčních částí a dílů, strojů a zařízení. Ve výstavbě nebo už za sebou máme téměř dvacet úspěšných realizací bezdozvukových komor se špičkovými akustickými parametry pro takové zákazníky, jakými jsou Honeywell, Siemens, Alps, Bobcat Doosan, Emerson, Continental nebo Bosch. Naše biomechanická laboratoř testuje chůzi pacientů po traumatologických operacích dolních končetin v ostravské Fakultní nemocnici, kde provozujeme naše společné detašované pracoviště. Mechanické laboratoře SIMD (Structure Integrity and Materials Design) provádí zvláštní testy velkých svařovaných soustav a hodnotí jejich vnitřní napjatost i pro zákazníky ze západní Evropy,“ uvedl závěrem ředitel CPIT Bohumír Strnadel.