Hlavní teze vyplývající z výzkumu lze shrnout následovně:
- Výrazná heterogenita mezi státy – úroveň profesionalizace se v Evropě zásadně liší, přičemž pouze menší skupina zemí má systematicky nastavenou profesi nákupčích, definovanou pozici zaměstnanců zadávající veřejné zakázky, strukturované vzdělávání a systém certifikace.
- Klíčová role povinného vzdělávání a institucionálního ukotvení – právě tyto prvky se ukazují jako nejvýznamnější faktory zvyšující vyspělost systému veřejných zakázek.
- Fragmentace certifikačních a kvalifikačních systémů – většina zemí EU nemá jednotný nebo povinný systém certifikace, což omezuje srovnatelnost kompetencí napříč Evropou.
- Nízká úroveň motivačních nástrojů – motivační mechanismy pro pracovníky ve veřejném zadávání jsou ve většině států nedostatečně rozvinuté nebo zcela chybí, což může negativně ovlivňovat atraktivitu této profese.
- Nesoulad mezi významem veřejných zakázek a institucionální kapacitou – v některých zemích dosahuje objem veřejných zakázek významného podílu na HDP, aniž by tomu odpovídala úroveň profesionalizace, což představuje systémové riziko, ale i příležitost k reformám.
Publikace zároveň potvrzuje, že profesionalizace veřejného zadávání se stává strategickou prioritou na evropské úrovni a bude hrát zásadní roli v kontextu připravované revize směrnic EU o veřejných zakázkách.
Celou publikaci je možné si stáhnout zde:
Professionalisation of Public Procurement in Europe (EN)
Profesionalizace veřejných zakázek v Evropě (CZ, přeloženo překladačem DeepL)