Úvodem je třeba uvést, že samotný růst cen nebo zhoršení dostupnosti materiálů typicky spadá do podnikatelského rizika dodavatele, pokud není ve smlouvě sjednáno jinak. To vyplývá primárně z § 1764 občanského zákoníku: „Změní-li se po uzavření smlouvy okolnosti do té míry, že se plnění podle smlouvy stane pro některou ze stran obtížnější, nemění to nic na její povinnosti splnit dluh.“

Ustanovení § 1765 a 1766 občanského zákoníku pak řeší případy tak podstatné změny okolností, že založí v právech a povinnostech stran zvlášť hrubý nepoměr (musí jít o zásadní, extrémní vychýlení původní rovnováhy smlouvy). V takových případech má dotčená strana právo domáhat se vůči druhé straně obnovení jednání o smlouvě, pokud na sebe nepřevzala nebezpečí změny okolností (což bývá ve smlouvách veřejného sektoru poměrně časté). V této souvislosti je však třeba upozornit, že u smluv na plnění veřejných zakázek jsou takové změny smlouvy podmíněny splněním podmínek pro změnu závazku dle § 222 ZZVZ.

Zadavatel však může za splnění podmínek § 222 ZZVZ přistoupit ke změně smlouvy bez ohledu na to, zda jsou naplněny podmínky § 1765 občanského zákoníku, a to i v situaci, kdy na sebe dodavatel změnu okolností převzal. Vyloučení aplikace § 1765 občanského zákoníku sice ruší nárok dodavatele na jednání, z hlediska občanského práva tím však není vyloučena dohoda stran o změně obsahu závazku. Důvodem pro změnu smlouvy může být v těchto případech skutečnost, že beze změny by plnění smlouvy v důsledku objektivních nepředvídaných okolností ztrácelo pro zhotovitele ekonomický smysl a hrozilo by předčasné ukončení smlouvy ze strany dodavatele či jiné závažné problémy v jejím plnění. Na druhou stranu platí, že změna není ze strany dodavatele vynutitelná. Zadavatel musí tedy v každém případě posoudit, nakolik závažný dopad stávající situace v konkrétním případě představuje.

Dle § 222 odst. 6 ZZVZ může zadavatel provést změnu smlouvy, pokud její potřeba vznikla v důsledku okolností, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat, a která nemění celkovou povahu veřejné zakázky, a to až do výše 30 % (v kumulaci s jinými změnami dle § 222 odst. 5 a 6 ZZVZ). Na základě tohoto ustanovení je možné, jak navýšit smluvní cenu, tak posunout dobu plnění. Podstatný je zde „vznik potřeby změny“, který nemůže být vázán jen na nějaké vágní prohlášení o nárustu cen či dostupnost surovin, ale musí jít o zcela konkrétní dopad na plnění smlouvy. Tedy dodavatel musí prokázat, že dané okolnosti mají přímý dopad na cenu nějaké konkrétní podstatné části plnění, nebo že okolnosti přímo znemožňují řádné splnění smlouvy (např. v důsledku prokazatelného prodloužení dodacích lhůt určitých komponent apod.). V případě navýšení ceny je třeba rovněž vzít v potaz, že oproti „vícepracím“ zde zadavatel nezískává žádné plnění navíc. Tedy platí více peněz za stejné plnění. Důvodem pro změnu smlouvy však může být právě skutečnost, že beze změny by plnění smlouvy v důsledku objektivních nepředvídaných okolností ztrácelo pro dodavatele ekonomický smysl. Připomínáme však, že zadavatel musí být pro případ přezkumu či kontroly schopen prokázat, že podmínky § 222 odst. 6 ZZVZ byly naplněny. Doporučujeme proto, aby zadavatel vedl o konkrétních důvodech změny a jejich dopadech na smlouvu dostatečnou dokumentaci.

Navýšení ceny díla lze při respektování tam uvedených finančních limitů provést rovněž na základě tzv. změny de minimis dle § 222 odst. 4 ZZVZ.

Zároveň připomínáme, že u nových veřejných zakázek či aktuálně běžících zadávacích řízení, u nichž dosud neuplynula lhůta pro podání nabídek, se již o nepředvídanost jednat nemůže a zadavatel je povinen situaci zohlednit již v zadávacích podmínkách zejména pomocí vhodně formulované výhrady změny závazku dle § 100 odst. 1 ZZVZ, například ve formě inflační doložky či vazbě ceny určitých komodit na oficiálně uveřejňovanou cenu (na komoditní burze apod.).

Odkazujeme rovněž na dříve uveřejněná stanoviska v souvislosti s pandemií covidu a válkou na Ukrajině. Souhrnně je najdete v aktuálním článku na Portálu o veřejných zakázkách ZDE.