Kvůli vyhlášce o požadavcích na výstavbu nedojde ke zmenšení bytů. Není návodem pro developery, jak velké byty mají stavět. Pouze stanovuje minimální bezpečnostní, hygienické a zdravotní podmínky, které musí být splněny, aby byly chráněny veřejné zájmy a nebylo ohroženo zdraví obyvatel. Pokud jde o byt pouze o jedné místnosti (garsonka), musí mít minimálně 16 m², což je stejné jako v dosud platné vyhlášce. Také pro obytné místnosti ve vícepokojovém bytě zůstává zachován požadavek nejmenší podlahové plochy 8 m² pro každou z nich.

Velikost bytů je odrazem nabídky a poptávky na trhu, do toho Ministerstvo pro místní rozvoj nijak nezasahuje. Stavba miniaturních bytů nehrozí, MMR v tomto ohledu požadavky nesnižuje. Při přípravě nové vyhlášky ministerstvo dbalo na to, aby se zvýšila pestrost nabídky bytů a byly dostupné pro větší počet lidí. Z tohoto důvodu jsme vypustili některé zastaralé technické požadavky například na oslunění. Vyhláška také sjednocuje dosud roztříštěnou právní úpravu do jednoho předpisu.

MMR také uvádí na pravou míru zprávy o tom, že se v ČR staví čím dál menší byty. Podle údajů Českého statistického úřadu se průměrná užitná plocha na jeden dokončený byt mezi lety 1999 a 2022 dlouhodobě pohybovala okolo 66,5 m². Obecně tedy můžeme říct, že velikost nových bytů v bytových domech v ČR v posledních 20 letech spíše stagnuje.

Zdroj: ČSÚ 2023

Nijak zásadně se v posledních dvou dekádách nemění ani dispozice dokončených bytů. Garsonky a byty 1+1 dlouhodobě tvoří okolo čtvrtiny dokončených bytů v bytových domech. V posledních pěti zaznamenaných letech (2018–2022) pouze mírně vzrostlo zastoupení bytů kategorie 2+1, a to hlavně na úkor bytů 4+1 a větších.

Vyšší zájem o malé byty může být hlavně ve větších městech, kde se zvyšuje podíl jednočlenných a dvoučlenných domácností. Před rokem 1989 se nová výstavba orientovala spíše na větší rodiny.